Mary Bell začala s vražděním vskutku brzy. Poprvé vzala život v pouhých deseti letech. Soud ji za to poslal na 12 let do vězení. Když se dostala na svobodu, měla, na rozdíl od jiných vrahů, prakticky celý život před sebou. Bylo jí pouhých třiadvacet. Jaký byl její další osud?
Co vede dítě k tomu, aby se z něj stal chladnokrevný vrah? Může za to především výchova. Když od dětství zažíváte jen ponížení a bolest, je logické, že se nahromaděný vztek a stres začne z těla ventilovat. Někdy ovšem tím nejméně vhodným způsobem.
Matka tyranka
Mary Bell to neměla lehké prakticky již od narození. Její matka, šestnáctiletá prostitutka Betty, měla 26. května 1957 říct k porodníkům, aby už konečně “sebrali tu věc”. Novorozeně jí nestálo ani za letmý pohled. Přesto bylo dítě svěřeno do její péče. Malou Mary proto čekalo peklo. Fyzické a psychické týrání ustalo jen tehdy, když byla matka “v práci”.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Betty se navíc své dcery snažila všemožně zbavit. Když nevyšlo předání ženě, která chtěla získat dítě pomocí adopce, začaly se Mary stávat "nehody". Někdy “spadla” z okna, jindy jí matka dala “omylem” příliš velkou dávku léků na spaní. Proč to dělala? Buď se chtěla Mary zbavit za každou cenu, nebo se u ní projevoval takzvaný Münchhausenův syndrom v zastoupení, kdy matka dítěti cíleně navozuje zdravotní obtíže, anebo jednoduše touží po pozornosti. Podle pozdějších výpovědí samotné Mary ji Betty začala v pouhých čtyřech letech nabízet mužům. Navíc na vlastní oči viděla, jak jejího o rok staršího kamaráda zabil projíždějící autobus.
První vražda Mary Bell
Mary se několik týdnů před svou první vraždou začala chovat velmi podivně. Kupříkladu 11. května 1968 si hrála s tříletým chlapcem, který se těžce zranil při pádu z protileteckého krytu. Bylo možné, že jej tam vynesla a shodila dolů ona sama. Chlapcovi rodiče přesto nepojali podezření a považovali to za nehodu.
Následujícího dne se však Mary pokusila udusit tři holčičky. Výsledkem byla krátká přednáška na policejní stanici. Bez obvinění. Den před svými jedenáctými narozeninami, 25. května, uškrtila čtyřletého Martina Browna v opuštěném domě v anglickém Scotswoodu. Policie byla zmatená. Kromě trochy slin a krve na obličeji oběti nebylo vidět žádné známky násilí. Jen opodál ležela prázdná lahvička od léků proti bolesti. Malý Martin je musel spolykat...
Desetiletá vražedkyně
Chlapcova truchlící rodina ale začala něco tušit. Po několika dnech u nich Mary zazvonila a ptala se po Martinovi. Když jí jeho matka řekla, že je mrtvý, Mary odpověděla, že to už dávno ví, ale že chce vidět, jak leží v rakvi. Žena to nijak nekomentovala a práskla jí dveřmi před nosem. Krátce poté se Mary, spolu s kamarádkou Normou, vloupala do mateřské školy, kde zanechala vzkaz s ujištěním, že bude znovu zabíjet. Policie to brala na lehkou váhu, jako krutý žert. Mary se se svým hrůzným činem chlubila i před spolužáky. Každý si ale myslel, že lže. Vždyť byla jen malá holka...
Druhá vražda Mary Bell
Dva měsíce po první vraždě se Mary odhodlala znovu zaútočit. Tentokrát jí v tom pomáhala kamarádka Norma. Tříletého Briana Howea nejprve uškrtily a poté nůžkami zohavily na stehnech a pohlaví. Po nalezení jeho těla zavládla panika. Kdo mohl udělat tak hrůzný čin? Na chlapcově hrudi se našlo žiletkou naškrabané písmeno M a míra síly, jež byla použitá během útoku, naznačovala, že vrahem mohlo být dítě.
Když byla Mary spatřena, jak v den chlapcova pohřbu číhá před jeho domem a s úsměvem na rtech si mne ruce při pohledu na rakev, ocitla se znovu na policejní stanici. Vymyslela si však příběh, že viděla jakéhosi osmiletého chlapce, který měl Briana udeřit v den smrti. Prý měl také v ruce nůžky. A to byla velká chyba. Zohavení bylo před veřejností a tiskem utajeno. Tohle věděli jen kriminalisté a vrah...
Konec zrůdy?
Mary s Normou se při dalším výslechu zhroutily a začaly se navzájem obviňovat. Soud označil jako hlavního iniciátora a vraha Mary. Psychiatři trvali na tom, že trpí psychopatií, a tedy nebyla za své činy plně zodpovědná. Norma byla viny zcela zproštěna. Prý byla pouze pod špatným vlivem. Mary tak byla nakonec odsouzena k takzvanému Her Majesty's pleasure (Na potěšení Jejího Veličenstva), což je právní termín označující uvěznění na dobu neurčitou, dokud úřady nerozhodnou jinak.
V roce 1980 se Mary znovu podívala na svobodu. Pod jiným jménem a s šancí na nový život. Přesto se musela několikrát stěhovat. Tisk ji totiž pokaždé dokázal vystopovat. O čtyři roky později se jí narodila dcera, která se pravdu o minulosti své matky dozvěděla ve 14 letech. Dnes je Mary i s dcerou v ochranné vazbě. Někteří z pozůstalých si však myslí, že si takovou ochranu nezaslouží. Poukazují na to, že vrahové mají mnohem větší práva než jejich oběti...
Zdroje informací:
Wikimedia.org: Mary Bell
Allthatsinteresting.com: “Evil Born”: The Vicious Crimes 0f 11-Year-Old Murderer Mary Bell