Iveta se stala obětí svého muže. Když přišel o práci, upnul se k alkoholu. Netrvalo dlouho a vztáhl ruku na svou choť. Iveta mezitím živila rodinu a splácela jeho dluhy. Nejhůř se ale situace doma podepsala na dceři Mirce.
Problémy, které jsem měla se svým manželem, vygradovaly do extrému. Nejvíc tím trpěla naše dcera Mirka (17). Dlouho jsem si nevšimla, že se s ní něco děje. Až za pět minut dvanáct jsem zachránila ji i sebe.
Brzy přišla první facka
Nemám ponětí o tom, kdy jsme si s Bořkem (50) přestali rozumět. Respektive, kdy se z něj stal grázl první třídy. To, že se rád napije, jsem věděla už od začátku. Vždy to ale měl pod kontrolou. Až když ho před třemi lety vyhodili z práce, jeho pití se radikálně zhoršilo.
Jen se válel doma a rozkazoval nám, co máme dělat. Musela jsem z práce rovnou domů a být mu po ruce. Mirka mu pro změnu nesměla vůbec na oči. Bez jeho povolenky jsme se doma nesměly pohnout. Dcera byla pořád zalezlá v pokoji a já mlčky seděla v kuchyni a čekala na Bořkovy rozkazy. Jednou jsem neposlechla a přišla první facka.
Postupně jsme se dostávali do dluhové pasti. Ke své práci jsem vzala ještě noční úklid kanceláří. Musela jsem platit všechno sama. Po čase i Bořkovy půjčky, o kterých jsem neměla zdání. Dlužil po kamarádech a po čase i po lichvářích. Moje pracovní tempo bylo vražedné. Na Mirku jsem vůbec neměla čas, ale ne proto, že bych nechtěla. Prostě jsem byla pořád v práci.
Přistihla jsem dceru, jak se řeže žiletkou
Současně s tím jsem musela stíhat péči o domácnost, vaření a nákupy. Bořek byl opilý vlastně pořád. Dost na mě křičel a facky se staly mým denním chlebem. Mirka občas vyběhla z pokoje a prosila otce, aby mě nechal být. Na ni sice ruku nikdy nevztáhl, ale zato ji deptal psychicky. A to většinou, když jsem nebyla doma.
Mirka přestala ve škole prospívat, hubla a uzavírala se do sebe. Když jsem si toho všimla a požádala Bořka o pomoc, vysmál se mi. Nemohla jsem s dcerou ani pořádně mluvit, protože jakmile nás nachytal, že si někde za rohem šuškáme, dostala jsem co proto. Netušila jsem, co Mirka za zavřenými dveřmi dělá a jaké šrámy má na těle i na duši.
Dva roky jsme žily s tyranem. Často jsem přemýšlela, jak z toho ven. Chtěla jsem odejít, ale současně jsem se bála, co by to udělalo s Bořkem. Tak jsem byla zblblá, že jsem myslela i na jeho dobro. Pak se to stalo. Nachytala jsem Mirku v koupelně, jak se poškozuje. Řezala se po těle žiletkou.
Rozhodla jsem se utéct
,,Co to děláš?“ zděsila jsem se a utírala jí krev. Bořek tvrdě spal v obýváku, takže jsme spolu mohly mluvit. Mirka se mi svěřila, že už to dělá dlouho. Důvod? Její otec. Snažila se přebít tu psychickou bolest, kterou jí způsoboval. Tekly mi slzy a došlo mi, že musím něco udělat. A to hned.
Během týdne jsem nás tajně po nocích balila a plánovala útěk. Azyl nám poskytl můj dobrý kamarád, který tušil, že to doma nemáme lehké. Radek mi pomohl sepsat žádost o rozvod a sehnal mi dobrého právníka. S dcerou docházíme k psychologovi. Zdá se, že máme ještě šanci na normální život. I když ten strach a bolest na srdci už asi nikdy nezmizí.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.