Životy velkých hvězd jsou často docela jiné než ty, které prožívají v kostýmech svých postav. Stejně tak bychom jen těžko hledali v životě Miloše Kopeckého jeho komediální role. Vždyť za války jej dokonce nacisté odvezli do pracovního tábora...
Miloše Kopeckého známe z jeho nezapomenutelných rolí jak v divadle, tak i v televizi a ve filmech. Kdybychom si nemohli vzpomenout na žádnou jinou postavu, kterou ztvárnil, tak na doktora Štrosmajera zkrátka nezapomeneme, stejně jako na feldkuráta Katze nebo Petra Voka. Nikdy také nezestárnou jeho výkony v komediích, jako byl film Já už budu hodný, dědečku. Jeho život ale komedii příliš nepřipomínal. Miloš Kopecký si dokonce prošel i koncentračním táborem a smrtí maminky.
Živnost, nebo žena
Budoucí legenda českého herectví Miloš Kopecký se narodil 22. srpna 1922 do smíšeného manželství, jeho maminka Marta, modelka a kloboučnice, měla židovský původ. Sedmnáct let poté vypukla druhá světová válka a jak Židé, tak i jejich potomci se museli oprávněně bát o život. Otec Miloše Vladimír Kopecký v té době navíc udělal krok, který mu syn nikdy v životě neodpustil. Dal totiž přednost své kožešnické živnosti, kterou by jako manžel Židovky musel patrně zavřít, a s Martou se na svoji vlastní žádost nechal rozvést.
Rozvod jako rozsudek smrti
Jak později vzpomínal Miloš Kopecký, otcovo rozhodnutí pro maminku znamenalo prakticky rozsudek smrti. Byla deportována do koncentračního tábora, z něhož se už nikdy nevrátila. Nebýt rozvodu, zůstala by patrně v Terezíně, kde byla naděje na přežití. Ta ale skončila, když Martu Kopeckou převezli do Osvětimi. Miloš nikdy nezapomněl na okamžiky, kdy jí vyprovázel na její poslední cestě z domova k transportu. Jak by to bývalo dopadlo, kdyby se otec rozhodl místo živnosti chránit svoji manželku? To se dnes už nikdo nedozví.
Alkoholem proti strachu
Jako dítě s položidovským původem neměl za války svůj osud jistý ani sám Miloš Kopecký. Obavy z každého dalšího dne proto zaháněl tak, jak bylo jeho povaze blízké, tedy poměrně bujarým životem. Před deportací do pracovního tábora se nakonec přece jen neschoval. V srpnu 1944 došlo i na něj a ocitl se v pracovním táboře v Bystřici na Benešovsku, odkud jej vysvobodil až konec války v květnu následujícího roku.
Život jako na houpačce
Ani poté ale neměl v životě moc klidu. Ať už byla na vině matčina smrt, jeho vlastní pobyt v pracovním táboře, nebo cokoliv jiného, potýkal se Miloš Kopecký do konce svého života s velkými psychickými problémy. Své o tom jistě věděly hlavně jeho životní partnerky, kterých bylo hned několik. Po návratu z pracovního tábora se brzy oženil s herečkou Stellou Zázvorkovou, ale i přes narození dcery Jany Kateřiny došlo brzo na rozvod. Následovalo manželství s Kateřinou Soukupovou, která pracovala jako řidička tramvaje, a nemuselo by tedy docházet k hereckým konfrontacím. Ani to ale nepomohlo a po přibližně stejné době jako v prvním případě se manželé odcizili a rozvedli. Podobně dlouho trvalo i třetí manželství s Janou Lichtenbergovou.
Neobyčejně tolerantní manželka
I když se říká „do třetice všeho dobrého”, u Miloše Kopeckého to platilo až u čtvrtého manželství. Jana Křečková s hercem vydržela do jeho posledních dnů – a jednoduché to rozhodně neměla. Kopeckého maniodepresivní stavy, kdy se nálady střídají od jednoho extrému do druhého, a také časté nevěry, s nimiž se rozhodně nehodlal před nikým, dokonce ani před vlastní ženou, jakkoliv tajit, vyžadovaly od právoplatné manželky neuvěřitelnou dávku trpělivosti, oddanosti a lásky. Jak jinak by Jana Křečková mohla tohle všechno vydržet?
Zdroje:
Wikipedia: Miloš Kopecký
CSFD.cz: Miloš Kopecký