Darja Nikolajevna se narodila do bohaté rodiny dvořanů Ivanovových, kteří disponovali neuvěřitelným jměním. Jako by ani to nestačilo, sňatkem s kavaleristou Glebem Alexejevičem Saltykovem se dostala do té nejvyšší ruské společnosti své doby.
Když její manžel a otec dvou synů zemřel ve věku jedenačtyřicet let, jí bylo pouhých 26. Jako vnučka jednoho z nejbohatších ruských šlechticů své doby Avtonoma Ivanoviče Ivanova a také dědička ze strany svého významného manžela se stala jednou z nejbohatších žen Ruského impéria v 18. století. K jejímu majetku patřilo také přibližně 600 nevolníků, kteří pro ni pracovali jak v Moskvě, tak i v dalších provinciích. Samozřejmostí pro ni byly přepychové domy, statky a další majetek, o jehož velikosti se ostatním ani nezdálo.
Lidumilka Darja Nikolajevna
Podle toho, jak Darja Nikolajevna nakládala s částí svých peněz, by se mohlo zdát, že šlo vlastně o štědrou a dobromyslnou ženu. Přispívala na provoz klášterů, chrámů i kostelů a další peníze věnovala také na charitu. Kdo by se tím ale nechal zmýlit, udělal by velkou chybu. Po smrti svého manžela se změnila k nepoznání.
Zajímavostí je, že Saltykovové moskevský dům stával přesně v místech, kde je nyní sídlo FSB, tedy Federální bezpečnostní služby Ruské federace. Tehdy ale tohle místo nebylo tím, kde docházelo k největším zvěrstvům, jakých byla ovdovělá Darja Nikolajevna schopná. Ta se odehrávala nedaleko Moskvy.
Zbláznila se po smrti manžela?
Chvíli to trvalo, ale nakonec nebylo možné úplně přecházet podivnosti, které se děly na panství Saltykovové. A tak byl soudním zaměstnancem sepsán seznam 139 nevolníků, kteří zemřeli nebo zmizeli za podivných okolností. Podle záznamů na panství to byli lidé, kteří buď zemřeli přirozenou smrtí, byli nezvěstní, odešli za svými blízkými, nebo byli na útěku. Svědectví samotných nevolníků ale hovořila o docela jiném osudu zmiňovaných lidí. Údaje, které se soudnímu zaměstnanci podařilo získat, naznačovaly vraždu minimálně 75 lidí, z nichž většina byly ženy a dívky.
Co se stalo, že se milá zbožná žena, jakou za doby manželství Darja Nikolajevna byla, proměnila ve vraždící monstrum, kterému lidé brzy začali přezdívat „lidojedka”? Podle historiků šlo pravděpodobně o duševní poruchu, která se rozvinula po manželově smrti. Nebohým lidem, které utýrala, ale tohle vysvětlení nepomůže…
„Spravedlivé“ tresty za nic
Útoky se nejprve odehrávaly v podobě „trestů” i za to sebemenší pochybení. Později stačil jen úsměv, který se jejich paní nelíbil. Poddaní byli biti vším, co Darje Nikolajevně přišlo právě pod ruku, často to byla polena, a nikdo si nemohl být jistý, kdy přijde řada právě na něj. Následovalo bičování až do úplného vyčerpání, případně do okamžiku, kdy tělo takové mučení nevydrželo a dotyčný nezemřel.
Neskutečné krutosti
Ani to ale kruté ženě nestačilo. Z dokumentů, které hovoří o jejím řádění, naskakuje i po staletích husí kůže. Své nevolníky polévala vroucí vodou, pálila jim vlasy nebo je rukama vyškubala a horkými kleštěmi jim trhala uši. Oběti, které si vyhlédla, nedostávaly najíst, v době své smrti byly často nahé a svázané. Velké potěšení lidojedce dělaly také vraždy mladých dívek, které měly před svatbou. Snad to měla být pomsta za to, že by ony mohly mít to, co ona neměla – tedy manžela.
Krev na poli
O majitelce rozsáhlých panství se brzy začaly šířit neuvěřitelné zvěsti, na nichž bylo bohužel hodně pravdy. Sousedé si všímali, že na jejích polích pracují nevolníci ve zkrvavěných košilích, mnozí nemají vlasy a jsou zbití a zranění. Mluvilo se i o kanibalismu Darji Nikolajevny, o tom, že se živí dokonce i nemluvňaty. K té poslední informaci se ale nikdy nepodařilo najít důkazy.
Zbytečné stížnosti
Lidé si na její zacházení s nevolníky stěžovali, ale nebylo to nic platné. Lidojedka měla příbuzné v nejvyšších kruzích a všechno se zametlo pod koberec. Jediný, kdo na to doplatil, byli sami její poddaní, které čekaly další útrapy. Až jednou se dvěma mužům, jimž zabila manželky, podařilo podat stížnost k samotné Kateřině II., která právě nastoupila na trůn a z případu Saltykovové si udělala svoje „promo”. Rozeběhlo se šest let trvající vyšetřování, které většinu z podezřelých úmrtí připsalo skutečně téhle kruté ženě.
Tvrdý rozsudek císařovny
Rozsudek vynesla sama Kateřina II., a zatímco původně měla Darja Nikolajevna stanout na popravišti, konečný verdikt byl možná ještě horší. Prvních 11 let trestu si odpykala v malé kobce vyhloubené pod zemí – bez světla, bez kontaktu s lidmi a s minimální možností podívat se několikrát ročně malým okénkem ven. Další roky pak byla vězněna v trochu mírnějších podmínkách, v cele s oknem, kde s ní dokonce mohli mluvit i kolemjdoucí. O to ale zájem rozhodně neměla. Kromě toho byla samozřejmě zbavena šlechtického titulu, možnosti používat příjmení svého otce nebo manžela a ještě před odvedením do temné kobky byla vystavena potupě, když ji připoutali ke kůlu na moskevském náměstí. To ale byly jen drobnosti v porovnání s neskutečným osudem jejích poddaných.
Konec šílené ženy
Ve vězení vydržela dlouhých třiatřicet let, než 9. prosince 1801 ve věku 71 let zemřela. Uložena byla do rodinné hrobky. Přestože se Kateřina II. zasloužila o potrestání šílené šlechtičny, právě za jejího panování dosáhlo nevolnictví a útisk poddaných v Rusku největší síly. Zakázala také další podávání stížností na šlechtu přímo do jejích rukou. Tento případ jí asi stačil…
Zdroje informací:
Wikipedia.ru: Darja Nikolajevna Saltykova
Bigenc.ru: Kateřina II.