V roce 1965 se do nemocnice Maryfield ve skotském Dundee přihlásil sedmadvacetiletý Angus Barbieri, který doufal, že mu tam pomohou s jeho nadváhou. To ale ještě netušil, že se dostane i do Guinessovy knihy rekordů jakožto osoba s nejdelším půstem v historii.
Ke smaženému a kalorickému jídlu měl snadný přístup. Pracoval v rodinné firmě prodávající slavný pouliční pokrm fish and chips. Angus Barbieri se dopracoval až na neuvěřitelných 206 kilogramů. Pro lékařskou pomoc se rozhodl kvůli tomu, že se mu nelíbil jeho vzhled. Svou roli ale sehrál i strach z možných zdravotních následků.
Půst Anguse Barbieriho
Lékaři mu zprvu nedoporučovali radikální půst. Měli obavy, že by to jeho tělo nemuselo zvládnout. Angusovi se ale tato metoda zalíbila a nehodlal od ní upustit. Obě strany se proto dohodly, že bude trvat čtyřicet dnů. Zpočátku byl pod neustálým dohledem nemocničního personálu. Jelikož se ale nic zásadního nedělo, byl poslán do domácího léčení s nutností pravidelných kontrol.
Během poslední kontroly, která měla zároveň ukončit období půstu, Angus zjistil, že se ve skutečnosti cítí velmi dobře. A nemá důvod nepokračovat v hladovění. Jeho cílem bylo zhubnout na 82 kilogramů. Lékaři mu to vymlouvali, on však trval na svém. Chtěl se postit i bez jejich pomoci, dokud nedosáhne svého cíle.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Naštěstí se domluvili a Angus pokračoval ve své činnosti pod dohledem lékařů. Slíbil ovšem, že pokud se objeví nějaké vedlejší účinky, experiment ihned přeruší. A jak vlastně jeho kontrolovaný půst vypadal? Aby se nepřipravil o důležité živiny, lékaři mu doplňovali draslík, sodík i vitamíny. Pil také spoustu nízkokalorických nápojů jako je káva, čaj a minerální voda. Ke konci kůry si dopřál i cukr a mléko.
Hubnoucí anomálie
Z Anguse se po čase stala skutečná lékařská anomálie. Během půstu totiž nepociťoval žádné závažné problémy. Jeho tělo se velmi dobře adoptovalo na nové podmínky. Nevyhnul se však pocitu neustálého hladu. Kvůli tomu byl jeho organismus celkově oslabený. To byl ale jediný problém. Vyhnul se také pokušení, z práce v rodinné firmě raději odešel.
Vytoužený den přišel 11. července 1966. Po 382 dnech hladovky zhubl 125 kilogramů. K běžné stravě se samozřejmě nemohl vrátit hned. Jeho první snídaně se skládala z krajíce chleba namazaného máslem, jednoho vejce a kávy. Poté začal jíst normálně, ovšem jojo efekt jej nikdy nepostihl. Po pěti letech od ukončení léčby měl stále 88 kilogramů.
Doma to rozhodně nezkoušejte
Mnoho odborníků považuje půsty trvající déle než čtyřicet dnů za škodlivé. Angusův případ je považován za kuriozitu. Tak radikální dietu by patrně žádný lékař nedoporučil. A aby to nikoho dalšího nenapadlo zkoušet, byla raději kategorie nejdelšího půstu v Guinessově knize rekordů zrušena. Angus Barbieri tak zůstane již navěky neporažen.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Angus Barbieri’s fast
Ciekawostkihistoryczne.pl: Bez jedzenia przez 382 dni – Angus Barbieri i najdłuższa głodówka w dziejach