Nancy Wake nebyla slabá žena, která by seděla někde v koutě. Na nacisty měla pifku od roku 1933, kdy přijela do Vídně udělat rozhovor s Adolfem Hitlerem a na vlastní oči spatřila, co dělají jeho přívrženci. Později se zapojila do odboje a její schopnost unikat nacistům se stala legendární.
Když ji v březnu roku 1944 našel kapitán francouzského odboje Henri Tardivat zapletenou ve větvích stromu, kde skončila po seskoku s padákem, pronesl, že kéž by letos všechny stromy nesly tak krásné ovoce. „Nech si to francouzské oblbování pro sebe," zavrčela, když jí pomohl slézt dolů. Posbírala všechny tajné dokumenty, které se válely na zemi, a zmizela. Kapitánovi došlo, že to skutečně nebyla žádná slečna v nouzi. A jak by taky mohla, když dokázala zabíjet holýma rukama, vypít daleko víc než ten největší pijan v okolí a neustále unikat gestapu. To jí přezdívalo "bílá myš" a zařadilo na první místo seznamu nejhledanějších osob.
Rozhovor s Adolfem Hitlerem
Wake začala nacisty nenávidět v roce 1933. Tehdy tato Australanka pracovala pro francouzské noviny, jejichž vedení ji požádalo, aby odjela do Vídně udělat rozhovor s Adolfem Hitlerem. Jenomže když uviděla na vlastní oči, jak se tam zachází s Židy, rozhodla se za to hnědo a černokošiláčům pomstít.
Vyostřenou situaci v rakouském hlavním městě zažil také jihlavský rodák, lékař a politik Julius Tandler. Právě ve Vídni se z něho stal radní, který se zasadil o vznik školek, družin, poraden pro matky a školních zubních klinik. V roce 1933 musel i on prchnout z Rakouska do Číny před rozpínajícím se vlivem nacionálního socialismu a sílících pogromů na Židy.
Nancy Wake dostala šanci pomstít se o sedm let později. K odboji se připojila i se svým manželem Fioccem, bohatým průmyslníkem. Nejdříve pracovali jako kurýři, poté se stali členy únikové sítě a pomáhali sestřeleným vojákům dostat se do bezpečí. Gestapo již na ně mělo spadeno, ale zatím jim nemohli nic dokázat. Muselo se spokojit s kontrolou pošty a sledováním jejich domova.
Bílá myš uniká nacistům
Pro Nancy se postupem času stalo nebezpečné operovat na území Francie, takže se rozhodla odcestovat do Velké Británie. Manžela nechala doma, což byla osudová chyba. Byl zajat a mučen kvůli informacím o jejím pobytu. O jeho smrti se dozvěděla až po válce.
Právě na cestě do Anglie si vysloužila přezdívku "bílá myš", neboť se několikrát vyhnula strážím SS i důstojníkům gestapa. Její taktika? Flirtování a umění vymluvit se z prekérních situací. Když ji odchytili ve vlaku před Touluse, tvrdila, že musí být propuštěna, protože je milenkou jednoho ze strážných. A tudíž je povinná svou identitu skrývat, aby na to nepřišel manžel. Kupodivu ji pustili. Díky tomu mohla utéct přes Pyreneje do Španělska a později do Británie.
Tam se připojila k Oddělení pro zvláštní operace, kde byla vycvičena v bojových a zpravodajských technikách. Všichni její výcvikoví důstojníci prohlásili, že se velmi rychle učí a střílí opravdu přesně. A zahanbí prý kdejakého muže. Zanedlouho se z ní stala vysoce postavená důstojnice, která měla na starost organizaci a přidělování zbraní pro skupinu čítající 7500 mužů. Vedla také několik útoků na gestapo v Montluconu a osobně popravila německého špiona, kterého se všichni báli.
Žena proti nacistům
Během druhé světové války zachránila Nancy Wake tisíce životů. Za to získala řadu medailí i vyznamenání. Její povahu nejlépe vystihl již zmiňovaný Henri Tardivat. „Byla to ta nejženštější žena, kterou jsem znal. Když se ale začalo bojovat, měla sílu pěti mužů." V tom měl bezesporu pravdu. Jednou se namíchla tak, že zabila obzvlášť odporného nacistu holýma rukama. To z ní činí jednu z nejpozoruhodnějších žen druhé světové války.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Nancy Wake
Allthatsinteresting.com: Meet Nancy Wake - The White Mouse Of The French Resistance