Dojemný příběh muže, který své svěřence v sirotčinci miloval natolik, že je neopustil ani v plynové komoře

Jakožto pediatr, advokát a pedagog, chtěl Korczak za každou cenu chránit dětská práva a zlepšovat jejich životy. Věřil, že by se se všemi dětmi mělo zacházet s respektem a důstojností, bez ohledu na sociální původ a ekonomické zázemí. Proto v roce 1912 otevřel ve Varšavě sirotčinec, kde poskytl domov 200 židovským sirotkům (smrti se vyhnuly jen čtyři děti).

Mohlo by Vás zajímat:

Tragická hrdinka: Ludwika Wawrzyńska zachránila z hořícího bytu čtyři děti, zaplatila za to vlastním životem

Udržet sirotčinec za války nebylo snadné

Na počátku dvacátého století nebylo vůbec jednoduché udržet v chodu tak velké zařízení, jakým je sirotčinec. Zejména po finanční stránce. Přesto vytrval. Dařilo se mu pobírat příspěvky z charitativních organizací a vládních grantů. Dětem, které se dostaly do jeho péče, neposkytoval pouze fyzické pohodlí, ale snažil se také utvářet jejich mysl vštěpováním morálních zásad a učením sebeúctě. Kromě toho jim nabízel nepřeberné množství aktivit. Kdo chtěl, mohl se věnovat hudbě, dramatickému umění či sportu.

Jeho vize ale tímto nekončila. Založil v Polsku první mateřskou školku, zavedl takzvaný dětský soud, kde si mohly děti urovnat společné spory a napsal několik knih pro mládež. Nezapomněl však ani na dospělé. Těm měly posloužit publikace zabývající se péčí o děti.

Mohlo by Vás zajímat:

Hrdinka první světové války: Edith Cavell zachránila stovky vojáků, o život ji připravil kolaborant

Nezapomenutelné poslední chvíle s dětmi

Na podzim roku 1940 byl donucen přestěhovat svůj sirotčinec do varšavského ghetta. Německá okupační správa mu ale přidělila domy, kde nebyla pitná voda ani ústřední topení. Navíc ho krátce zatkli za nenošení Davidovy hvězdy. Kromě toho se ghetto potýkalo s nedostatkem potravin a infekčními onemocněními, jenž se nevyhýbaly ani těm nejmenším.

V roce 1942 zahájili Němci systematické vyhlazování Poláků žijících v ghettech. To znamenalo pravidelné transportace do koncentračních táborů. Na počátku srpna obklíčili esesáci i sirotčinec. Korczakovi oznámili, že musí být zařízení zlikvidováno. Kdyby děti opustil, mohl najít útočiště v jednom z obydlí, které mu nabízela polská exilová vláda. On se však rozhodl jinak. Dětem řekl, ať se hezky oblečou, že půjdou na výlet do přírody. Ve skutečnosti se však s nimi šel seřadit na nejbližší náměstí, odkud odjeli do vyhlazovacího tábora Treblinka, kde skončili v plynových komorách.

Mohlo by Vás zajímat:

Sedmnáctiletá hrdinka: Nacisti ji ani mučením nepřiměli zradit partyzány, skončila na šibenici

Památky na Janusze Korczaka

V roce 1962 vydala izraelská vláda k uctění jeho památky poštovní známku. V září 1971 byla podle něho pojmenována planetka. Rok 1978 byl UNESCEM vyhlášen "rokem Janusze Korczaka". A nezapomíná se ani na ocenění. Mezi ta nejvýznamnější patří Mezinárodní literární cena Janusze Korczaka či v Polsku od roku 2013 udělována Cena za zásluhy při ochraně dětských práv.

Na jeho počest je také pojmenována spousta ulic a škol, a to po celém světě. Mimo to je jeho osobě věnována řada památníků, soch a sousoší. Kupříkladu skulptura "Janusz Korczak s dětmi" je umístěna v památníku obětí a hrdinů holocaustu Jad Vašem v Jeruzalémě.

Mohlo by Vás zajímat:

Malá hrdinka studené války: Samantha Smith usmířila Spojené státy a Sovětský svaz dopisem

Zdroje informací:

Wikipedia.org: Janusz Korczak

Historyofyesterday.com: The Man Who Fostered 196 Children In Their Last Moments