Pálení čarodějnic nebo též filipojakubská noc se odehrává v noci z 30. dubna na 1. května. V Německu a Skandinávii se této události říká Valpuržina noc. Jaké tradice a zvyky se pojí s tímto významným datem, kterému spousta lidí přisuzuje velkou magickou moc?
Kořeny filopojakubské noci bychom měli hledat v keltském svátku Beltine. V předvečer tohoto dne se zhasínaly všechny ohně, neboť se věřilo, že s nimi odejde i vše zlé. S nově zapálenými ohništi pak začínala nová, neposkvrněná éra. A aby se zajistilo, že tomu tak skutečně bude, pálily se v plamenech oběti, které měly bohy ke Keltům příznivě naklonit.
Pálení čarodějnic v Česku
V devatenáctém století byl tento zvyk u nás považován za pověrečnou praktiku, která skončila s příchodem druhé světové války, kdy bylo zakázáno pálit venkovní ohně. S příchodem komunistického režimu se čarodějnice měly jmenovat vatry míru. Není tak divu, že na mnoha místech naší vlasti tento zvyk vymizel.
Nicméně, kde se ještě pálení holdovalo, bylo možné vidět, jak mladí lidé na kopcích, rozcestích a pastvinách zapalují ohně a tančí okolo nich. Poté následovalo skákání přes plameny či žhnoucí oharky. Někde se rovněž upalovala loutka představující čarodějnici. Častokrát se také do vzduchu házela zapálená košťata. Jejich ohořelé části si pak lidé brali domů jako ochranné amulety. Nezapomínalo se také na stavbu májky a úklid hospodářství.
Magická moc filipojakubské noci
Popel z ohňů se sypal na pole, neboť se věřilo, že kromě síly a zdraví umí zařídit i dobrou úrodu. Sedláci po něm nechali projít i dobytek, který pak měl být plodný a netrpět žádnými neduhy. Stejně jako na Velký pátek, i na čarodějnice se měly otevírat poklady. Jenomže v jeskyních často číhaly temné síly. Bylo zapotřebí se tak vyzbrojit kapradím, svěcenou křídou a hostií.
Filipojakubská noc měla mít blahodárný účinek i na děti. Ty, které byly během ní počaty, se měly po celý život těšit dobré náladě a zdraví. Samozřejmostí bylo i štěstí a chuť si po celý život hrát a objevovat.
A co bylinky?
Magie během čarodějnic nemá působit jen na ohně a popel, ale rovněž i na bylinky. Když tak během noci natrháte na louce devětsil, kopřivu, kokošku pastuší tobolku, fialky a sedmikrásky, jistě neprohloupíte. A kdo má pro strach uděláno, může se vydat i do lesa na medvědí česnek, pokud není ale již moc odrostlý, to pak ztrácí na síle.
Samotnou kapitolou je pak omamně vonící šeřík. Ten se velmi často vysazoval na dvorech či zahradách, aby chránil a odháněl zlé a nečisté bytosti.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Pálení čarodějnic
Living.iprima.cz: Pálení čarodějnic - Noc ze 30. dubna na 1. května má pro mnoho lidí magickou moc