Přemýšleli jste někdy nad tím, jak vlastně vznikly věci, které dnes a denně používáte ve své domácnosti? Jakou mají historii papírové kapesníky nebo ústní voda? Možná vás překvapí, až se dozvíte, že původně se používaly na něco jiného.
Když je používáme, nepřijde nám na mysl, že by se s nimi mohla pojit neuvěřitelná či sexistická minulost, ale je tomu skutečně tak. A v některých případech šlo dokonce o zdraví. Dnes by nám reklamy těžko doporučovaly toxický roztok coby přípravek denní hygieny.
Desinfekce jako hygienický přípravek
Lysol prošel od svého vzniku asi největší transformací - od dámského hygienického přípravku po spolehlivého pomocníka v domácnosti. Přestože byl Lysol ihned označen za nebezpečný, jeho výrobce tvrdil, že naředěná verze je prospěšná pro hygienu intimních partií. Vaginální čistota měla ženám zajistit dlouhé a spokojené manželství.
Svého času byl Lysol považován i za účinnou metodu antikoncepce, či jako zaručený způsob na to, jak snížit počet infekčních látek přenášených během porodu do dělohy. Ač se tomu chce stěží věřit, kromě reklam Lysol doporučovali i lékaři. Přitom jeho toxické přísady způsobovaly pálení a záněty, jež vedly ke stovkám otrav, a dokonce k pěti úmrtím.
Papírové kapesníky pro vojáky
Během první světové války se objevila hrozba, na kterou bylo potřeba ihned reagovat - jedovatý plyn. Když byli vojáci vystaveni účinkům chemických zbraní, pociťovali závrať a nevolnost, jiní zase trpěli dočasnou slepotou a potížemi s dýcháním. Toho využil výrobce papíru Kimberly-Clarke, jenž začal vyvíjet nový typ vložky do plynové masky s názvem “cellucotton.” Měla krepovitou strukturu a byla hodně savá. Navíc se mohla použít jen jednorázově.
Když utichly zbraně, zůstaly společnosti ve skladech ležet hory vložek, které už nikdo nechtěl. A tak jejich tkáň o něco ztenčili a změkčili a uvedli je znovu na trh jako ubrousky pro ženy. Záhy se však ukázalo, že je lidé používají jako kapesníky. Po šesti měsících se firma postavila znovu na nohy a stal se z ní, dnes již celosvětově známý, Kleenex.
Ústní voda na kapavku
V roce 1865 objevil anglický lékař Joseph Lister vzorec kyseliny karbolové, kterou použil ke sterilizaci operačního sálu. Výrazně tím snížil míru infekcí a úmrtnosti svých pacientů. To neušlo pozornosti americkému lékaři Josephu Lawrencovi a lékárníkovi Jordanu Lambertovi. Společně vytvořili germicid na bázi alkoholu, který začali propagovat jako chirurgické antiseptikum. Zároveň jej na počest jeho objevitele pojmenovali Listerine.
Masově se začal prodávat v osmdesátých letech devatenáctého století. A měl vskutku široké využití. Od vytírání podlahy až po léčbu kapavky. V oblasti dentální hygieny se začal prosazovat od roku 1895, tehdy se zjistilo, že významně redukuje množství bakterií v ústech. A nejen to, měl také vyřešit špatný dech. A nutno říci, že to byl nápad za milion. Listerine je populární dodnes.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Lysol, Kleenex, Listerine
Allthatsinteresting.com: 7 unbelievable Origin Stories Of Our Most Mundane Household Items