Proces s Miladou Horákovou začal 31. května 1950, na jeho konci se tato právnička a politička stala obětí justiční vraždy. Coby takzvaná dělnická prokurátorka se zde objevila teprve devětadvacetiletá Ludmila Brožová-Polednová, písařka z právního oddělení ÚV KSČ.
Milada Horáková byla právnička, politička a feministka. Po komunistickém převratu v roce 1948 se octla na seznamu nežádoucích osob. O dva roky později se stala obětí justiční vraždy. Trest smrti dostala kvůli údajnému spiknutí proti republice. Dožila se pouhých 49 let.
Psychický i fyzický nátlak na Miladu Horákovou
Soudní líčení se třinácti lidmi, v jejichž čele stála Milada Horáková, započalo krátce po osmé hodině 31. května 1950. Obvinění měli za sebou již několik měsíců intenzivních výslechů a psychického i fyzického útlaku. Ve vazbě se museli učit nazpaměť předem připravené výpovědi. Někteří z nich se ale hájili a vypovídali takovým způsobem, aby bylo poznat, že mají vše naučené. V tomto ohledu režim selhal.
A nebyl na tom lépe ani v otázce výběru prokurátora. Tento post získala Ludmila Brožová-Polednová, která na Právnické škole pracujících strávila pouhý rok, přesně tak dlouho trvala výuka. Po absolvování studia nastoupila na Státní prokuraturu, kde se zabývala případem číhošťského zázraku a kauzou zemědělce, jenž si šel sednout na dvacet let za údajné šíření mandelinky bramborové.
Dělnická prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová
Proč byla zrovna k tomuto případu přidělena Ludmila Brožová-Polednová, není doposud jasné. Nabízí se možnost, že velkou roli v přidělování prokurátora sehrála skutečnost, že mezi obžalovanými byly i ženy. Nepodílela se však jen na vybudování vymyšleného procesu, zúčastnila se také popravy odsouzených.
Spravedlnost ji dostihla až v roce 2007, kdy na ni, díky podnětu Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, byla podána žaloba za spolupachatelství na vraždě. Ludmila Brožová-Polednová se však hájila tím, že v té době byla mladá a nezkušená. O vině obviněných nepochybovala, s odstupem času by ale volila rozhodně mírnější tresty...
Vězení pro Ludmilu Brožovou-Polednovou
V září roku 2008 Vrchní soud v Plzni rozhodl, že Ludmila Brožová-Polednová má jít na šest let do vězení. Výkon trestu nastoupila o rok později. Pražský vrchní soud pak rozhodl, že se na její osobu vztahuje amnestie z let 1953 a 1990, tudíž rozsudek zkrátil na polovinu.
Ludmila Brožová-Polednová se v prosinci 2010 díky amnestii prezidenta Václava Klause dostala na svobodu. Zemřela o pět let později ve věku pětadevadesát let. O pohřbu však věděla jen rodina, která jej chtěla utajit před veřejností.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Milada Horáková
Irozhlas.cz: Třináct obžalovaných, čtyři tresty smrti. Před 70 lety začal vykonstruovaný proces s Miladou Horákovou
Zoom.iprima.cz: Miladu Horákovou žalovala nezkušená písařka. Proč funkci dostala a co řekla o trestu smrti?