V červnu 1963 se na rušné ulici v Saigonu upálil buddhistický mnich Thich Quang Duc. Protestoval tím proti perzekuci buddhistů v Jižním Vietnamu za vlády prezidenta Ngo Dinh Ziema. Chtěl ukázat, že v boji proti útlaku je potřeba přinášet oběti...
Samotné sebeupálení zachytil fotograf Malcolm Browne z Associated Press. Snímek se stal jedním z důležitých symbolů bouřlivých šedesátých let. Buddhisté začali protestovat počátkem května 1963, kdy jim bylo zakázáno vyvěšovat jejich vlajku během oslav svátku Vesak. Ten se váže k narození Buddhy Gautamy, jeho dosažení nirvány i vstupu do parinirvány. Rozhodli se proto pochodovat ke státní televizi. Bezpečnostní složky je však “přivítaly” palbou. O život přišlo devět demonstrantů.
Hořící mnich Thich Quang Duc
Američtí reportéři byli 10. června 1963 informováni o tom, že následující den se před kambodžskou ambasádou stane něco zásadního. Většina z nich ale tuto zprávu ignorovala, neboť buddhistická krize se vlekla již dlouho a připomínala zákopovou válku. Další den se tak před ambasádou objevilo jen několik novinářů, včetně Malcolma Browneho a Davida Halberstama z The New York Times.
Thich Quang Duc dorazil s průvodem 350 mnichů k nedaleké pagodě, kde začali veřejně odsuzovat politiku prezidenta Ziema. Po chvíli vystoupil z auta a posadil se na polštář, který další mnich položil na zem. Tam zaujal tradiční lotosovou polohu. Následně na něj vylili pětilitrový kanystr s benzínem. Duc celou dobu recitoval modlitbu, pak škrtl zápalkou a podpálil se.
Z mnicha zůstalo jenom srdce
Jeho mnišský hábit okamžitě pohltily plameny a ze škvařícího se masa začal vycházet černý kouř. Další mnich začal do mikrofonu pronášet tato slova: „Buddhistický kněz se upálil. Buddhistický kněz se stává mučedníkem.” Asi po deseti minutách se Ducovo tělo převrátilo na záda.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Jakmile začalo tělo doutnat, přikryla ho skupinka mnichů žlutými róbami. Pak se jej snažili vměstnat do rakve, ale nepodařilo se narovnat ohněm zkroucené končetiny. A tak byly ostatky přeneseny do blízké pagody. V dopise na rozloučenou vyzval Thich Quang Duc prezidenta i učence, aby v zemi zavedli náboženskou rovnost.
„Už nikdy bych to nechtěl vidět znovu. Jeho tělo pod plameny pomalu chřadlo, scvrkávalo se, hlava mu zase zčernala a zuhelnatěla. Ve vzduchu se vznášel pach spáleného masa. Až mě udivilo, jak rychle hoří lidská bytost. Byl jsem naprosto v šoku a neschopný ničeho. Nemohl jsem fotit ani klást otázky,” napsal k tomu David Halberstam. Mnichovy ostatky byly během pohřbu zpopelněny. Jeho srdce prý zůstalo zcela neporušené. Rázem se z něj stala relikvie, která je nyní umístěna v pagodě Xa Loi a je považována za symbol soucitu.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Thich Quang Duc
Historydaily.org: The Story Behind the Burning Monk, 1963