Když v roce 1973 dostali polští archeologové povolení k exhumaci ostatků Kazimíra IV. Jagellonského, mysleli si, že se jim splnil sen. To ale ještě nevěděli, co na ně čeká. V následujících letech zemřelo až 15 lidí, kteří se na tomto projektu podíleli. Kosila je snad nějaká kletba polského krále?
Kazimír se narodil 20. listopadu 1427. Protože byl teprve druhý v pořadí na trůn, nedostalo se mu formálního vzdělání. Nechodil ani na hodiny latiny a chod královského úřadu mu byl na hony vzdálený. Přesto se z něho stal jeden z nejlepších a nejprogresivnějších polských panovníků.
Záhadná smrt krále Kazimíra IV.
Dáma s kosou si pro Kazimíra přišla jednoho parného dne v červenci roku 1492. Bylo mu 64 let a nikdo tehdy nevěděl, co se mu stalo osudným. Byla tady pouze jedna zvláštnost. Královo tělo se začalo rozkládat ihned po jeho smrti, rychleji než u jiných nebožtíků. Služebnictvo přesto tělo posypalo vápenatou solí, zabalilo do drahého hedvábí a uložilo do dřevěné rakve, která se měla převést do wawelské katedrály.
Tam byl Kazimír 11. července pohřben na věčné časy. Klidu si ale bohužel moc neužil. Královské ostatky prošly rukama různých úřadů, až v sedmdesátých letech 20. století skončily u komunistů. Ti zakázali jakékoli exhumace, a to i přes protesty předních akademiků a vědců.
Prokletá hrobka
Rakev s králem Kazimírem IV. byla vykopána až po intervenci odhodlaného krakovského arcibiskupa Karla Wojtyly, ze kterého se později stal oblíbený papež Jan Pavel II. Panovaly však obavy, zda není hrobka již vypleněna. Za první světové války se totiž na šlechtice zaměřovala ruská armáda. A když se navíc o exhumaci dozvěděla polská média, objevovaly se zkazky, zda není hrobka prokletá.
Takové pověsti kolovaly spíše mezi archeology zabývajícími se starověkými artefakty. Vědcům ale v tomto případě skutečně ztuhl úsměv na rtech. Hrobka sice nebyla chráněná žádnými kouzly, její otevření ale bylo smrtící i tak.
Biologická časovaná bomba
Vědci otevřeli 500 let starou rakev 13. dubna roku 1973. Dřevo bylo shnilé a uvnitř se nacházely zbytky tlejícího králova těla. Prostě typický středověký hrob. Jenomže v následujících několika dnech zemřeli čtyři účastníci exhumace na infekci. Jako kdyby se opakovala situace z roku 1922 u otevření sarkofágu s králem Tutanchamonem.
Postupem času zemřelo až patnáct osob podílejících se na tomto projektu. Dokonce i ti, kteří s materiálem manipulovali pouze v laboratoři. Jak je to možné? V roce 1999 došlo v Německu k zajímavému objevu. Mrtvoly obsahují řadu plísní, jejíchž vdechování může způsobit smrt. Obsahují patogenní houbu Aspergillus Flavus, která není smrtelná jen pro zvířata. V současností musí být archeolog v dobrém zdravotním stavu a v poslední době nesměl prodělat léčbu rakoviny. Nezapomíná se ani na možnost plicního a kardiovaskulárního onemocnění.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Kazimír IV. Jagellonský
Historicmysteries.com: Casimir IV Jagiellon: A Polish King with A Cursed Tomb?