Neplodnost ve středověku: Král Kazimír III. Veliký vyhnal manželku, muž prý nemohl být na vině

Kdysi byly z neplodnosti automaticky obviňovány ženy. Toto pravidlo bylo šířené jak mezi šlechtou, tak i mezi poddanými. Nikdo totiž nesměl podezřívat z neschopnosti muže. A už vůbec ne panovníky. Polský král Kazimír III. Veliký dokonce kvůli tomu, že nemá potomka, zamkl do věže svou ženu Adélu Hesenskou. O něco později ji poslal do vyhnanství.

Mohlo by Vás zajímat:

Rande ve středověku: Jak moc se trpělo pro krásu a co byly žetony lásky?

Mohou za neplodnost i muži?

Již Aristoteles pravil, že muži jsou někdy neplodní kvůli svému mládí, nebo vyššímu věku. Pak zde byla ještě jedna varianta, že vlivem jakési deformace dokáže muž zplodit pouze dceru. Ve 12. století se naštěstí objevila kniha, jejíž název bychom mohli volně přeložit jako O poměrech žen, která uvedla vše na pravou míru.

Hlavní myšlenkou bylo, že početí dítěte nezáleží pouze na ženě, ale také na muži. V obou případech mohla za neúspěch nerovnováha nálad, tedy čtyři tekutiny vládnoucí lidskému tělu. První dvě se starají o teplo a vlhkost, další dvě o pohodu a řeší různé neduhy. Zní to na první pohled složitě. Pokud ale měl problém muž, postačil prý upřímný rozhovor.

Mohlo by Vás zajímat:

Impotence ve středověku: Muž musel svou nevinu dokazovat před odborníky

Středověká diagnostika neplodnosti

Spermie mělo ovlivňovat teplo, nedokonalost ducha a nedostatek vláhy. Pokud nebylo možné na první dobrou označit viníka, přistoupilo se ke speciálnímu testu. Muž i žena se měli vymočit do nádob s otrubami a vrátit se k nim za devět dní. Pokud se v některé z misek objevili červi, byla tato osoba označena za neplodnou. Jestliže byly obě čisté, šlo ještě vyhledat lékařskou pomoc.

Mohlo by Vás zajímat:

Nevěra ve středověku: Ženám hrozila jízda na oslu nebo smrt, muži v klidu podváděli dál

Šanta kočičí a kančí varlata na neplodnost

Ač tomu lze stěží uvěřit, na neplodnost měla pomáhat oblíbená bylina našich domácích šelem, šanta kočičí. Stačilo ji svařit s vínem a vypít na lačný žaludek. Pak mělo k početí dítěte dojít doslova v mžiku oka. Další rada byla mnohem bizarnější.

Taktéž bylo potřeba nachystat si víno, ale místo byliny se do něj nasypala sušená kančí varlata. Když se tento dryják pil po celé tři dny, úspěch byl prý zaručen. Zda tomu tak skutečně bylo, není jisté. Nevíme také, jestli se náhodou místo dětí nenarodila selátka. Ve středověku bylo očividně možné vše.

Mohlo by Vás zajímat:

Panenství ve středověku: Nedotčenost se fingovala pijavicemi i rozdrceným sklem

Zdroje informací:

Wikipedia.org: Kazimír III. Veliký

Wielkahistoria.pl: Leczenie bezpłodności w średniowieczu. Czy zgodzilibyście się na tak drastyczne terapie?