Porody v 17. století mohly být velmi nebezpečné. Znalosti v této oblasti byly ještě stále značně omezené a obyčejné komplikace se mohly stát pro matku i dítě fatálními. Justine Siegemund se to rozhodla jednou provždy změnit.
Justine k inovacím motivovaly vlastní zdravotní problémy. Neustále se vzdělávala v ženské anatomii, těhotenství a porodech. Stala se z ní vyhledávaná porodní asistentka, jenž bezpečně odrodila tisíce dětí a své techniky zvěčnila pro příští generace v textu Dvorní porodní bába (1690). Byla to první kniha o porodech napsána z ženského pohledu.
Zdravotní problémy Justine Siegemund
Narodila se v roce 1636 v Rohnstocku v Dolním Slezsku. Zprvu si nekladla za cíl zlepšit metodiku porodů. Spíše chtěla lépe porozumět ženskému tělu, aby se mohla poprat s vlastními zdravotními problémy. Nejvíce ji trápil prolaps (pokles) dělohy, což znamenalo, že měla v této oblasti ochablé svaly a vazy. S tím se pojil pocit tíhy v podbřišku.
Navíc si o ní mnoho porodních asistentek myslelo, že je těhotná. Siegemund byla frustrovaná jejích přístupem. A tak se rozhodla, že si pomůže raději sama. A dokázala to i přesto, že tehdy se porodní techniky šířily jen ústně a každá žena si své "know-how" zuřivě střežila. Justine se ale podařilo tuto bariéru překonat. První dítě odrodila okolo roku 1659. Na rozdíl od svých kolegyň používala anestetika a chirurgické nástroje jen sporadicky. Nejprve pracovala s chudými ženami, poté i se šlechtičnami. Nakonec byla Fridrichem Vilémem I. Braniborským povolána do Berlína, aby tam zastávala post oficiální dvorní porodní báby.
Průkopnická kniha o porodnictví
Jakožto dvorní porodní bába se Justine těšila velké oblibě. Na prvním místě byly samozřejmě potřeby královské rodiny, nezapomínala však ani na další urozené dámy, kterým pomáhala, kupříkladu, s nádory děložního čípku. Její služby si vyžádala i Marie II. Stuartovna, která jí později doporučila, aby sepsala instruktážní text pro ostatní porodní asistentky.
Siegemund jejímu přání vyhověla. Vznikla tak průkopnická publikace, v níž jsme se mohli dočíst, jak porodit dítě v 37. týdnu, čímž vyvrátila dobovou domněnku, že kojenec je schopen přežít až od 40. týdne. Nechyběly však ani popisy těžkých případů, kdy šlo dítě na svět třeba ramenem napřed. Tehdy to mohlo skončit smrtí, Justine ale vysvětlila, jak dítě v děloze otočit, aby vyšlo ven v pořádku.
Své myšlenky se nebála sdílet s ostatními, což vadilo zejména lékařům. Neplatilo již pravidlo, že ženám mohou pomoci rodit pouze muži. Zanedlouho byla překládaná i do dalších jazyků. Ač Justine musela během svého života bojovat s předsudky, na jejím pohřbu, který se konal v roce 1705 v Berlíně, se jí konečně dostalo patřičného uznání. Během smuteční řeči jáhen pronesl, že za svůj život může Justine Siegemund poděkovat téměř 6 200 dětí. Tolik jich stihla úspěšně odrodit v průběhu své kariéry. Ona sama však děti nikdy neměla...
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Justine Siegemund
Alltahtsinteresting.com: Who Was Justine Siegemund, The 17th-Century German Midwife Whose Medical Text Revolutionized Obstetrics?