Jaký by měl být král? Moudrý, uvážlivý, zdrženlivý, vnímavý, rozvážný… Zkrátka pravý opak pološíleného Kristiána VII., který vládl Dánsku a Norsku dlouhých 42 let. A to i přesto, že k tomu ale skutečně neměl ani ty nejmenší předpoklady. Ostatně takových panovníků v minulosti i v současnosti najdeme nespočet. Takže vlastně ani není čemu se divit.
Kristián VII. byl synem Frederika V. a Luisy Hannoverské. Co se týká rodinného zázemí, neměl příliš velké štěstí, protože otec, ač vychovaný v přísně vedené a nábožensky založené rodině, platil za alkoholika, neurvalce a sadistu, jemuž žádná žena nebyla dost cizí nebo vdaná na to, aby si s ní neužíval, a žádná hospoda dost vzdálená, aby ji nenavštívil. I on ale po dvacet let vládl severskému lidu.
Svatba se sestřenicí
Kristián (později král Kristián VII.) se musel ujmout trůnu po otcově smrti, kdy mu bylo pouhých 17 let, což ale na druhou stranu nebylo v královských rodech nic tak výjimečného. Jako panovník měl mít po svém boku manželku, a tak se jen o několik měsíců později oženil s vlastní sestřenicí Karolinou Matyldou, která měla pro jeho území velkou hodnotu. Byla sestrou krále Jiřího III., který tou dobou vládl v Británii. Jiří ke svatbě svolil, a to i přesto, že se o sestřin osud obával – věděl totiž dobře, jakou povahu má její budoucí manžel…
Zákeřná schizofrenie
Kristián VII. nebyl vysloveně hloupý, jen se u něj střídaly lepší a horší dny. V těch prvních se jevil jako docela běžný mladý muž, který ale o svoji manželku příliš velký zájem neměl. Přesto se jim do roka od svatby narodil syn Frederik. Král občas dokázal komunikovat s okolím, diskutovat a chovat se tak, jak je od panovníka očekáváno. Pak ale také (a často) přicházely horší dny, kdy se propadal do tenat duševních potíží. Podle historiků trpěl schizofrenií, k níž mu pravděpodobně dopomohlo krutým otcem a neméně sadistickým vychovatelem Christianem Ditlevem Reventlowem ovlivněné dětství, které by nikdo žádnému dítěti nepřál.
Svoboda po svatbě
Chudák Karolina Matylda se musela vzdát jakýchkoliv iluzí o manželství. I když se už před svatbou vědělo, že Kristián po svém otci zdědil sklony k záletnictví, po svatbě jako by teprve dostal tu pravou svobodu. Doma se nezdržel déle, než to bylo nezbytně nutné, a jeho „domovem” byly hostince, nevěstince a ulice. Dokonce si vyhlédl jednu z vyhlášených a policii velmi dobře známých prostitutek Annu Cathrine Benthagen, která se stala jeho průvodkyní po místech nevalné pověsti. Situace došla tak daleko, že musela zakročit rada státu, která ženě raději určila rentu a vykázala ji do Holštýnska.
Kdo vládne?
Velkým štěstím Dánů i Norů byla skutečnost, že Kristián VII. neměl (stejně jako o manželství) valný zájem ani o vládnutí, a tak nenadělal tolik škody, kolik by jí pod jeho vládou mohlo království utrpět. Rada státu na to byla zvyklá už od jeho otce, a tak vlastně řídila obě země sama, jen občas vyslala krále na nějakou zahraniční cestu. Jedna taková se ukázala být pro příští život krále i královny zvlášť důležitá.
Králův lékař, královnin milenec
Když se v roce 1769 Kristián VII. vrátil z několikaměsíční cesty po Evropě, přivezl s sebou doktora Johanna Friedricha Struenseeho, který se měl o pološíleného krále starat. A navíc k němu vladař přilnul jako k příteli, s nímž dokázal diskutovat. Netušil ale, koho si veze domů…
Mimo péče o krále pomohl Struensee také malému princi Frederikovi s neštovicemi, čímž se přiblížil jeho matce a Kristiánově ženě královně Karolině Matyldě. Netrvalo to dlouho a získal si její srdce, které doposud mnoho lásky nezažilo. Druhé dítě – Luisa Augusta, která se Karolině narodila do manželství s Kristiánem, tak sice měla oficiálně královský původ, geny ale pravděpodobně ne.
Lékařovy reformy i konec
Struensee kromě srdce královny získal i velkou moc v království (stal se regentem) a využil ji k reformám, které se mnohým nelíbily, hlavně pak Julianě Marii Brunšvické, Kristiánově maceše a vdově po jeho otci. A tak se jí podařilo Kristiána přesvědčit o Struenseeově snaze jej zavraždit, za což lékař brzy musel zaplatit vlastním životem. Ať už to byla pravda, nebo ne.
Král pod dohledem syna
K moci se na čas, když obsadili státní radu, dostala králova nevlastní matka Juliana Marie Brunšvická a jeho mladší nevlastní bratr Frederik, který se stal panovníkovým regentem. Ale jen do doby, než Kristiánův vlastní syn ve svých šestnácti letech nezbavil strýce jeho vlivu. Pak se sám stal dohlížitelem nad otcem, který už jen podepisoval, co mu bylo předloženo. To všechno až do smrti, která si pro něj přišla v roce 1808, rok před kulatou šedesátkou.
Smutný osud královny
A Karolina Matylda? Ta po smrti svého milence přiznala, že s ním skutečně měla poměr, což byl důvod anulace královského manželství. Mohlo by to pro ni být vysvobozením, ale zároveň to také znamenalo odjezd do vlasti. Ovšem bez dětí, které až do své brzké smrti, v pouhých třiadvaceti letech, už neviděla.
Zdroje informací:
Kongernessamling.dk: Christian VII
Wikipedia.org: Cristián VII de Dinamarca
Wikipedia.cz: Karolina Matylda Hannoverská