Henry Cotton dlouhá léta vedl proslavený New Jersey State Hospital, v němž používal léčebné techniky, ze kterých doslova mrazí. Renomovaný psychiatr byl totiž možná trošku šílený a hrabal se nejen v duších svých pacientů.
Henry Andrew Cotton, který se narodil 18. května 1876 v Norfolku, byl americký lékař a psychiatr. Razil teorii, že psychické choroby jsou výsledkem neléčených zánětů v organismu. K jejich léčení pak používal šílené chirurgické zákroky.
„Progresivní“ přístup
Své nápady a ideje týkající se léčby psychických poruch mohl Cotton plně rozvinout během působení v newjerseyské státní nemocnici, v jejímž čele stál několik dekád. Ovlivněn německými kolegy Emilem Kraepelinem a Aloisem Alzheimerem, kteří byli přesvědčeni o tom, že duševní zdraví je spojené s fyziologickými poruchami, se pustil do vlastního, děsivého výzkumu.
Bylo mu teprve třicet let, když nastoupil do New Jersey State Hospital a začal prosazovat řadu „progresivních“ přístupů, které měly jeho pacienty zbavit psychických obtíží. Věřil také tomu, že jeho výsledky navždy změní podobu moderní medicíny. Své neobvyklé metody pojmenoval „chirurgická bakteriologie“, což v překladu znamená odstraňování infekcí zasažených orgánů.
Zuby, varlata i žaludek
Cotton se vždy nejdříve zaměřil na zuby. Kazí se nejčastěji a jsou hned na ráně. Pokud problémy přetrvávaly i nadále, odstranil mandle. Stále nic? V tom případě přicházely na řadu vaječníky, nebo varlata. A když se stále nic nedělo a pacient se choval ještě hůře než předtím, zbavil ho lékař sleziny nebo části žaludku.
Nejvíce se však zapotil během odstraňování střev. Nikdy totiž nedokázal odhadnout, kterou část vlastně odřezal. Náhlá úmrtí nebyla ničím výjimečným, přesto tvrdil, že až 85 % pacientů se po jeho zákrocích skutečně uklidnilo. Není se čemu divit, když jejich těla rozebral jako při dětské hře Zábavná operace, měli najednou úplně jiné problémy. Okolní svět mu ale mohutně tleskal, Cotton si tento pocit užíval plnými doušky a na kliniku v Trentonu se mu jen hrnuli movití klienti.
Konec absurdních praktik
Ve dvacátých letech minulého století se do Cottonova ústavu dostala Margaret, dcera bohatého a slavného ekonoma Irvinga Fishera. Trpěla schizofrenií, ale lékař měl hned jasno – za dívčiny potíže prý mohla zácpa a zadržování stolice. Plán byl jasný, musely se zredukovat střeva. Po zákroku však celý dívčin organismus zachvátily infekce. Sterilní prostředí a nástroje ještě nebyly samozřejmostí a také výzkum antibiotik byl stále v plenkách.
Jenomže smrt bohaté dívky neunikla pozornosti a následné vyšetřování ukázalo, že Cottonovi pod rukama zemřelo možná až 45 % pacientů. O zbytečnosti mnoha z těchto úmrtí není potřeba polemizovat. Stopku jim vystavil až květen 1933, kdy Henry zemřel na infarkt. Ve své době byl ještě oslavován jako průkopník nových způsobů léčby, ale dnes jeho „pokusy“ prováděné na duševně nemocných lidech vzbuzují spíše hrůzu.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Henry Cotton