Hrdost je na místě: V roce 1920 došla Čechům trpělivost a ze Stavovského divadla vyhodili všechny Němce

Stavovské divadlo je činoherní a operní scénou Národního divadla a patří mezi nejkrásnější divadla na světě. Pokyn k výstavbě dal v roce 1781 hrabě František Antonín Nostic-Rieneck. Hotovo bylo za pouhé dva roky.

Mohlo by Vás zajímat:

Přeplácený Jaroslav Marvan: Za jeho měsíční plat fáral horník déle než rok. Záviděli mu i v Národním divadle

Celosvětový věhlas díky Mozartovi

Do Stavovského (ještě tehdy Nosticova) divadla zavítal v roce 1787 i slavný rakouský klasicistní skladatel a klavírní virtuos Wolfgang Amadeus Mozart. Dirigoval tam svou komickou operu Figarova svatba, která si měla odbýt svou premiéru v Rakousku. Jenomže tam s ní měli problém, neboť dosti zesměšňovala aristokracii.

Musela se tak několikrát předělat. Když byla konečně její produkce povolena, měli dílo prý sabotovat sami zpěváci tím, že pěli falešně. Jiné prameny zase uvádějí, že to bylo právě naopak. Ať to bylo jakkoli, Pražané Figarovu svatbu přijali s naprostým nadšením. Mozarta to velmi potěšilo, a tak se rozhodl pro Prahu složit ještě operu Don Giovanni. Tu taktéž osobně dirigoval. Díky tomu se Nosticovo divadlo proslavilo po celém světě.

Mohlo by Vás zajímat:

Výročí otevření Národního divadla: Ničivý požár jej stihl už po dvou měsících, bylo to žhářství?

Kde domov můj z Fidlovačky poprvé ve Stavovském

Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka je divadelní hra z pera dramatika a režiséra Josefa Kajetána Tyla. A co vlastně ona Fidlovačka byla? Šlo o oblíbenou jarní slavnost pražských ševců, jenž se každý rok konala ve středu po Velikonocích v Nuselském údolí u Botiče v Praze Nuslích. Název byl odvozen od stejnojmenného nástroje, s nímž se "hladila" kůže určená pro výrobu obuvi. Symbolem slavnosti byla břízka ozdobená věncem z jarního kvítí, stuhami a malovanými kraslicemi. Na vrcholku stromu byla upevněna fidlovačka.

Ale zpět k divadlu. Fidlovačka byla uvedena 21. prosince 1834. Tehdy poprvé zazněla budoucí česká státní hymna Kde domov můj, kterou zpíval slepý houslista Mareš. Jejím autorem byl hudební skladatel a dirigent František Škroup.

Mohlo by Vás zajímat:

Výročí narození Aťky Janouškové: Z Národního divadla ji vyhodili kvůli židovskému původu

Díky vzpouře Zlatá kaplička získala druhou scénu

Přestože bylo na štítu Stavovského divadla napsáno latinsky múzám a vlasti, hrála se tam zpočátku německá a italská představení. Napjatá situace se na chvíli uklidnila, když se postavilo Národní divadlo. Jenomže to pro Stavovské znamenalo, že se tam po Fidlovačce začalo zase hovořit německy.

V roce 1920 milovníkům divadelního umění došla trpělivost, budovu obsadili a všechny německé herce, jednoho po druhém, vyhnali ven. Orgány se však bály zasáhnout. Dokonce celou akci posvětily tím, že ze Stavovského divadla udělaly druhou scénu takzvané Zlaté kapličky.

Zdroj informací:

Wikipedia.org: Stavovské divadlo

Dvojka.rozhlas.cz: Stavovské divadlo. Rozlícený dav vyhnal herce a obsadil budovu

Galerie Stavovské divadlo a záhadná socha Komtura

+ 2 fotky + 3 fotky