Tip na výlet: Velká Čantoryje, hora v Beskydech, která vás okouzlí hlubokými lesy a pobaví třemi pověstmi

Tip na výlet: Velká Čantoryje, hora v Beskydech, která vás okouzlí hlubokými lesy a pobaví třemi pověstmi
Zdroj: Wikimedia Commons, Ondřej Žváček, CC BY-SA 2.5
Turisty oblíbená Velká Čantoryje se nachází na slezském českopolském pomezí. Takto ji lze spatřit z české strany.Sousedé v Polsku se mohou kochat tímto výhledem.Při pohledu na horu při západu slunce by i člověk uvěřil, že se tam dějí nadpřirozené věci.Polská strana nabízí Malou Čantoryji.+ 2 fotky+ 3 fotky

Dnes opět zavítáme do Beskyd. Tentokrát na nejvyšší vrchol Slezských Beskyd, Velkou Čantoryji (995 m n. m.), s níž se pojí legenda hodná jejího majestátu. Uvnitř hory se mají ukrývat rytíři, kteří se probudí, až bude úplně nejhůř. Ale to není jediná věc, která má přilákat turisty. Velká Čantoryje také nabízí zajímavou historii a přírodu.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 18. 07. 2023 16:00

Celý hřeben tohoto mohutného horského masivu tvoří státní hranici mezi Českem a Polskem. Při pohledu z české strany je nalevo vidět menší vrchol. Nazývá se Malá Čantoryje (865 m n.m.) a nachází se již na polském území.

Čerti, bylina nebo Tataři

O vzniku názvu Čantoryje kolují tři možnosti. Buď dle pověsti povrch hory rozrývali čerti (čartoryja), nebo zde rostl zeměžluč lékařský, jehož latinský název zní Centarium erythraea Rafn, avšak v místním nářečí se mu říkalo čantoryjka. Tato léčivka byla na hoře kdysi velmi rozšířená a hojně se užívala v lidovém lékařství.

Do třetice je zde velmi zajímavá možnost. Název mohl vzniknout z tureckého chan a latinského toreum. Prý se v třináctém století po okolí procházeli Tataři a právě na Čantoryji měli svému chánovi postavit stan, který se latinsky řekl Chantorium (chan se foneticky vyslovuje jako čan).

Legenda o spících rytířích

Nejen v nitru hory Říp mají dlít rytíři, ale také na Velké Čantoryji. Kdysi dávno o Velikonocích prý k jednomu kováři přišel udatný rytíř v blyštivé zbroji a objednal si u něho podkovy pro tři sta koní. Hotové je měl mít do tří dnů. Jako zálohu obdržel pytlík stříbrňáků. Úkol to byl velmi náročný, kovář však nelenil a pustil se do díla.

A skutečně, za tři dny byl hotov. Když se rytíř znovu objevil, naložili těžký náklad na koně a vydali se směrem k Velké Čantoryji. Tam se před nimi rozestoupila skála a kovář dostal nový úkol. Musí okovat všech tři sta koňů, aby byli slezští rytíři připraveni vyjet, když bude v kraji nejhůř. Kovář u toho strávil celý rok a za svou práci dostal jen obyčejný měch v pytli. Když se však do něho doma znovu podíval, blyštěly se v něm zlaťáky. Rytíře od té doby již nikdo neviděl.

Partyzáni i esperantisté

V době nacistické okupace se v okolí hory pohybovali partyzáni. Oddíl tvořili Češi i Poláci. Začal se formovat v roce 1941 a o dva roky později měl okolo dvaceti členů a přibližně stejný počet spolupracovníků. Vedl ho Karol Schreiber. Od třicátých let se zde také pravidelně setkávají esperantisté. Po válce se na Malé Čantoryji, v místech, kde stál bunkr, zřídil památník. U chaty byl zase k vidění dřevěný kříž připomínající smrt malého pastýře, který umrzl při hledání ztracené ovce.

A konečně příroda. Na Čantoryji najdeme bukové lesy smíšené s jedlovým, modřínovým a smrkovým porostem. Necelé tři kilometry od vrcholu se nachází národní přírodní rezervace Čantoria. Není tak divu, že jde o jedno z nejoblíbenějších míst navštěvovaných turisty.

Zdroje informací:

Wikipedia.org: Velká Čantoryje

Českozeměpříběhů.cz: Kde přebývá slezské vojsko

Pavlína Jágrová o slavném strýci: Jaromír mě v podstatě vychoval, vlastního tátu jsem nepoznala

Pavlína Jágrová o slavném strýci: Jaromír mě v podstatě vychoval, vlastního tátu jsem nepoznala

Související články

Další články