Tragédie v „malé Osvětimi“: Urszula Kaczmarek umírala po nelidském bití dlouhých 14 dnů

Urszula Kaczmarek byla zatčená během zátahu v roce 1942. Zrovna si chtěla jít koupit chleba. Po deportaci do tábora přezdívaného „malá Osvětim" ji dostala na starost dozorkyně Eugenie Pol. Zpočátku ji bila i za ten nejmenší prohřešek, nebo když zrovna měla náladu někoho ztlouct. Pak se situace stala mnohem horší...

Mohlo by Vás zajímat:

Děsivé poměry v „malé Osvětimi“: Děti měly takový hlad, že si žvýkaly ruce

Utrpení v „malé Osvětimi"

Urszulu po celou dobu sužoval ukrutný hlad. Někdy se neudržela a ukradla chleba, nebo ze záhonku vytrhla mrkev. Za to byla tak bita, až se jí na břiše vytvořila jelita. Když omdlela, polévali ji vodou. Kvůli nesnesitelné bolesti se pomočila i pokálela. Jakmile to dozorkyně zjistila, poručila jí, aby si klekla do necek se studenou vodou a nechala ji čistit titěrným kartáčkem.

Urszula nebyla trnem v oku jen Eugenii Pol. I ostatní dozorkyně ji mlátily, kdykoli se jim naskytla příležitost. Dívka ale neměla jinou možnost, musela krást. Byla jen samá kost a kůže. Jenomže tím si proti sobě popudila ostatní vězně. Kvůli hladu totiž kradla i z jejich vlastních zásob.

Mohlo by Vás zajímat:

Dítě z Osvětimi: Angela Orosz přežila jen díky tomu, že neplakala. Matka ji ukrývala v odpadcích

Nelidské poměry v koncentračním táboře

Dalším svědkem krutého zacházení s Urszulou byla Janina Gajewska. Zrovna seděla na kameni před ubikací, když uslyšela křik. „Ty jsi ještě nezemřela, ty polská svině?” řvala dozorkyně, která se ještě s jednou posluhovačkou nakláněla nad bezvládným dívčiným tělem. Ta kvůli bolesti už nebyla schopna ani křičet.

Předtím byli vězni svědky toho, jak se po bití bičem ze všech sil snaží po svých dostat zpět na barák. Bič navíc dopadal pořád na jedno místo, čímž vznikla otevřená a hluboká rána. Po nějaké době jí prý z otvoru na břiše dokonce vyhřezla střeva. Nakonec ji poslali na ošetřovnu.

Mohlo by Vás zajímat:

Ženy v Osvětimi: Mladé matky se prý schovávaly před svými dětmi, prodloužilo jim to život

Poslední dny Urszuly Kaczmarek

Dívka se důstojného zacházení nedočkala ani na ošetřovně. Ležela na posteli bez matrace, čili na samotných pružinách. Pokud se pomočila, nedostala tři dny najíst. Po celém těle měla boláky. V takto zuboženém stavu vydržela ještě dlouhé dva týdny. Těsně před smrtí prosila o vodu. Ostatní děvčata se ale bála natolik, že jejímu přání nevyhověla. Než vydechla naposled, měla údajně doslova zavýt a pak se skácet na postel.

Zdroje informací:

Wikipedia.org: Auschwitz 

Wielkahistoria.pl: „Mamo, po coś ty mnie urodziła”. Los tej dziewczynki stał się symbolem cierpienia ofiar „dziecięcego Auschwitz”

Galerie Mrazivé fotografie: Identifikační karty z Osvětimi...

+ 2 fotky + 3 fotky