Bylo krátce po začátku první světové války a vojáci si ještě mysleli, že to všechno rychle skončí. I díky tomu se 25. prosince 1914, uprostřed všeho toho umírání, rozhostilo ticho, lidé vyšli ze zákopů a nastala unikátní historická chvíle - vánoční příměří.
Vánoce v roku 1914 byly jiné, než ty předchozí. Lidé se ocitli uprostřed velkého válečného konfliktu, ale pořád nezapomněli na to, že jsou lidmi. Aby si vojáci udrželi náladu, zpívali koledy a zapalovali svíčky na vánočních stromech, které lemovaly zákopy. A pak se stalo něco pozoruhodného...
Vánoční příměří
O tom, jak vánoční příměří dalo na chvíli zapomenout na válku, se již popsalo hodně. Málo se ovšem ví, jak to prožívali sami vojáci za západní frontě. Britský web Findmypast posbíral jejich výpovědi, které i po více jak sto letech ukazují neuvěřitelnou dávkou lidskosti uprostřed války.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Podle vojáka, o kterém víme jenom příjmení Mallard a to, že sloužil ve střelecké brigádě, zaslechli na Štědrý den kolem 4:30 hudbu. Pak zjistili, že Němci mají ve svých zákopech kapelu. „Naše dělostřelectvo ale zkazilo efekt tím, že shodilo několik granátů přímo do jejich středu. Můžete hádat, co se s kapelou stalo," vzpomíná Mallard.
Hudbu sice už neslyšeli, ale jakmile se setmělo, Němci je překvapili tím, že z jejich zákopů trčí vánoční stromky se svíčkami. Mallard a jeho spolubojovníci vyšli ze zákopu, vyměnili si s Němci pár cigaret a pozvali je k sobě. K tomu nakonec nedošlo, ještě panovala nedůvěra. Ale poté se tři britští důstojníci začali přecházet a setkali se s německými důstojníky. „Bylo vidět, jak se těch šest důstojníků setkává mezi dvěma liniemi, potřásají si rukama a kouří cigarety. Všichni chlapci jásali a byli z toho nadšení. Po chvíli se naši důstojníci vrátili a přinesli s sebou suvenýry od Němců..."
Den, kdy utichla válka
Nejmenovaný vojín z pluku známého pod jménem Queen's Westminster Rifles vzpomíná na to, jak začali myslet na domov a nadcházející Štědrý den a to vyústilo ve spontánní zpěv koled. „Němce to rozveselilo, i oni začali zpívat a křičet na nás: "Veselé Vánoce." Celou noc nepadl jediný výstřel a zdálo se, že válka téměř skončila." Na další den se setkali s Němci a zjistili, že touží po skončení války. Domluvili se, že v ten den nebudou střílet a obě strany to dodržely. Vojín ještě píše, že se dal do řeči se dvěma bratry ze Saska a prý to byli docela slušní chlapíci.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
„Vím, že to zní jako pohádka, ale ujišťuji vás, že je to naprostá pravda. Kdybych se toho nezúčastnil, měl bych spíše sklon tomu nevěřit, protože jsem byl svědkem některých velmi zrádných činů ze strany Němců. Ale myslím, že tato vůle dokazuje, že existují čestní Němci," psal domů desátník F. Edwards ze 3. střelecké brigády.
Příměří ovšem nebylo využito jenom na "tlachání" a výměnu dárků. Obě strany využily tento čas také na přátelský fotbal a pohřbívání padlých vojáků. Podle dalšího z vojáků byla těla shromážděna a rozmístěna v řadách. „Šel jsem podél těch strašlivých řad a prohlížel si tváře a bál se každého kroku, abych nenašel někoho, koho jsem znal. Byl to příšerný pohled. Leželi strnule ve zkroucených postojích, špinaví od zmrzlého bláta a poprášení jinovatkou. Kopáči už měli plné ruce práce na dvou velkých společných hrobech. Země byla tvrdá a práce pomalá a namáhavá..."
Zdroje informací:
Culturacolectiva.com: 4 True Christmas Stories That'll Inspire You This Holiday
Findmypast.co.uk: The incredible true stories behind the First World War's Christmas truce