Ve švédském Lundu probíhala v letech 1945-1955 poměrně neetická studie. Pokusnými králíky byli mentálně postižení pacienti z nemocnice Vipeholm, kteří dostávali sladkosti tak dlouho, dokud jim nezačaly doslova hnít zuby.
Experiment ve Vipeholmu byl sponzorován cukrovarnickým průmyslem i místní komunitou zubařů. Cílem bylo zjistit, jakou škodu mohou v dutině ústní napáchat sacharidy. Získané poznatky sice pomohly rozvinout současnou podobu dentální hygieny, má se ale za to, že k tomu došlo velmi neetickým způsobem.
Experiment na mentálně postižených
Zubní kaz byl ve Švédsku okolo roku 1938 hojně rozšířen. Existovalo podezření, že ho způsobují sladkosti, ale důkaz pro to nebyl. A tak v roce 1945 nechala tehdejší lékařská rada vypracovat na toto téma studii. Ta se měla odehrát v nemocnici Vipeholm. Bylo to největší zařízení pro mentálně postižené jedince. Dnes je z bývalé nemocnice střední škola.
Inbetween 1945 and 1955 the swedish government sanctioned the so called "Vipeholm experiments", a series of human trials done on mentally disabled patients where in one trial a group of patients where forced to eat nothing but very sugery sweets for up to two years. pic.twitter.com/g4G0QvNKrx
— Birch Brother 🌲 (@BjorkBrodern) September 10, 2021
Švédská vláda tehdy o ničem nevěděla, nebo tedy jen do určité míry. Lékaři totiž zpočátku podávali pacientům vitamíny, ty vyměnili za cukr až po dvou letech. Ten měl, co možná nejrychleji, vyvolat zubní kaz.
Přišli o všechny zuby
Čistý cukr, speciálně upravené sladkosti a karamel, který se držel na zubech i několik hodin, byl podáván dva roky. Dalších osm let pak pacienti dostávali stravu bohatou na sacharidy. Bilance byla poměrně hrozivá. Celkem šedesát lidí z více než šesti set testovaných přišlo kompletně o zuby.
Lékaři z toho vyvodili závěr, že je dobré dopřát si sladké jen jednou týdně. A toto pravidlo se ve Švédsku dodržuje dodnes. Říká se mu lördagsgodis. V praxi to vypadá tak, že rodiče dovolí svým ratolestem mlsat pouze v sobotu.
Neetický Vipeholmský experiment
Z výsledků přinejmenším nekorektní studie měl nejmenší radost cukrovarnický průmysl. Snažil se její zveřejnění všemožně pozdržet. V současné době by nebyl takový pokus možný. Na mentálně postižené osoby se již nenahlíží jako na občany nižší kategorie. Rovněž nepřevládá názor, že za svou péči dluží státu, který si z nich pak dělá pokusné králíky.
Odborníci nahlížejí na celou situaci buď s pohrdáním, nebo dle přísloví, že účel někdy světí prostředky. Pravdou ale je, že poté se ve Švédsku radikálně snížil příjem sladkého, stejně jako v okolních zemích.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Vipeholm experiment