Emigrace není jednoduchá a své o tom věděl i Vojtěch Náprstek, český vlastenec, národopisec a také přítel spisovatelky Boženy Němcové, od jehož narození uplyne 17. dubna 195 let. Ten se dokonce před hrozící smrtí vydal do Ameriky, aniž by uměl anglicky…
Vojtěch Náprstek byl pozoruhodný člověk a rozhodně mu nebylo jedno, co se kolem něj děje. Není se tedy čemu divit, že v roce 1848 nemohl nechal kolem sebe proběhnout revoluci, aniž by se jí zúčastnil. Jenomže povstalci prohráli a museli se postavit čelem kruté realitě. Buď utečou, nebo jim hrozí smrt. A tak se (stejně jako mnozí jiní aktivní účastníci) rozhodl alespoň na čas odejít i Vojtěch Náprstek, tehdy ještě Adalbert Fingerhut, což je německá podoba téhož jména. A kam jinam zmizet než do Ameriky? Byl tu ale jeden problém. Adalbert neuměl anglicky…
V Americe po německy
Jeho neznalost angličtiny mu ale nezabránila v tom, aby se v Americe poměrně brzy prosadil. I když neměl předpoklady k tomu, aby se v řeči vyrovnal místním, pořád tady bylo dost Čechů a hlavně Němců na to, aby se mohl pohybovat mezi lidmi, kterým rozuměl. Byť němčinu z duše nenáviděl a doma by se k ní stavěl docela jinak, za oceánem se hodila. Jednoduché ale jeho začátky v nové dočasné vlasti rozhodně nebyly.
Matka mu odmítla pomoct
Vojtěch Náprstek neodplul do Ameriky sám, vzal s sebou svoji tehdejší přítelkyni, která se ale vůbec nelíbila jeho matce Anně. I to byl důvod k tomu, že zámožná žena svého syna odmítla finančně podporovat. Vojtěch se však uživil i bez pomoci rodiny, ostatně nic jiného mu vlastně ani nezbývalo. Dokonce si tady po několika epizodách, kdy pracoval v truhlárně nebo vykonával pomocné práce, otevřel knihkupectví.
Iluze vystřídal skutečný život
A to nebylo všechno. Za deset let, po které v Americe žil, se z Vojtěcha Náprstka stal i politik a diplomat, a to přesto, že jeho představy o životě byly nejdřív opravdu hodně naivní. Doufal, že se mu podaří vybudovat jakousi slovanskou vesnici či město, ale z toho záhy sešlo. Na Ameriku si zvykl natolik, že jeho návrat do Rakousko-Uherska po devíti letech byl překvapivý i pro něj samotného.
Pokrok na prvním místě
Vojtěch Náprstek si najednou začal uvědomovat, jak moc Rakousko-Uhersko zaostává za Amerikou. „O průmyslové revoluci se ještě nevědělo, technické novinky se sem nedostávaly, jediným médiem byly noviny, které přinášely informace spíše státního charakteru… Ženy se scházely maximálně u kafíčka s přítelkyněmi a o nějaké emancipaci se ještě netušilo,“ popsala pro Český rozhlas historička Milena Secká z Náprstkova muzea. Pro takového propagátora jako byl Vojtěch Náprstek to byl šok, a tak se rozhodl to napravit. Po návratu založil knihovnu a brzy vznikl také Americký klub dam, kam on jako bohatý a hlavně svobodný muž nesměl.
Náprstkova knihovna v lihovaru
Knihovna ale nevypadala tak, jak jsme na ni dnes zvyklí – šlo o kulturní centrum, kde se diskutovalo, plánovaly se tady akce a pořádaly přednášky. Prostory na to Vojtěch Náprstek měl, lépe řečeno udělal si je v rodinném lihovaru. Jedno mu ale v jeho knihovně pořád chybělo. Kromě Boženy Němcové a Karolíny Světlé sem nechodily téměř žádné ženy. Vyřešil to zase po svém. Na jednu z přednášek pozval prostřednictvím Karolíny Světlé právě jen ženy.
Pořadatel za dveřmi
Problém byl ale v tom, že organizátor je svobodný zámožný muž a pro ženy bylo nevhodné do takového domu chodit. Pomoci musela Karolína Světlá, která se osobně zaručila za to, že Vojtěch Náprstek nebude na přednášce přítomen, aby snad nebyla narušena počestnost setkání. Podařilo se, ženy se sešly a přednáška je tak nadchla, že dokonce založily Americký klub dam. Emancipaci v Čechách tak vlastně odstartoval sám Vojtěch Náprstek, a to u toho vlastně ani nebyl. Schovával se za dveřmi, aby dámy svojí přítomností nepobuřoval...
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Vojta Náprstek
Český rozhlas: Host do domu - Vojta Náprstek odcházel do Ameriky bez znalosti angličtiny i bez peněz. Šlo mu o život