Bez sladkostí by byl život smutný. A kdo by neměl rád čokoládu? Je přitom jedno, jestli je nám deset nebo devadesát let. Na některé z nich už můžeme ale jenom vzpomínat. Jako třeba na ty, které jsme mlsali za socialismu...
Čokoládu milujeme bez ohledu na dobu, kterou právě žijeme. Máme ji rádi dnes a měli jsme ji rádi i v dětství, kdy rozhodně nebyl takový výběr. Můžeme se možná přít o chuti té či oné tabulky. Příznivci minulých let se jistě rádi ohlédnou za čokoládou, kterou jim kdysi kupovali rodiče, jiní zase vychválí tu současnou.
Sovětské poklady
Ať už patříme do kterékoliv skupiny lidí, jistě rádi zavzpomínáme na dětství, kdy jsme čokoládu nejen jedli, ale také jsme sbírali obaly, hlavně od těch, které u nás nebyly tak snadno k sehnání. Tuzexové kousky byly vzácné, ale k zahození nebyly ani ty sovětské. Navíc si většina dětí více či méně povinně dopisovala s vrstevníky z různých koutů tehdejšího Sovětského svazu, a to byla ideální cesta alespoň k výměně obalů, pokud ne dokonce celých čokolád.
Čokoládové Milovice
Z východního bloku se u nás objevovaly hlavně sovětské sladkosti. Ideální bylo zajet si pro ně třeba do Milovic. Nejsou tak daleko od Prahy, a protože byly sídlem velitelství takzvané Střední skupiny sovětských vojsk, byly tady také obchody, kde se daly koupit čokolády popsané azbukou.
Dokonce se do Milovic pořádaly autobusové výlety a babičky pak domů jako suvenýr vozily vnoučatům třeba právě čokoládu Alenku s různými variantami stejného motivu malé holčičky. A ani čokoládě se nevyhnula propaganda. Jedna z firem svým názvem například připomínala slávu jistého svátku a jmenovala se Rudý říjen.
Něco z dovolené...
Další sehnatelné, i když nepříliš snadno, byly také čokolády jugoslávské. A tak v mnoha sbírkách obalů od čokolád té doby nechyběly ani výrobky firmy Kandit. Daly se koupit i s ovocnými příchutěmi, a kdo se k nim dostal, měl o prestiž mezi spolužáky postaráno.
Společnost Kandit byla založena v Osieku v roce 1953 a nejznámějším jejím výrobkem byla právě čokoláda Tutti-Frutti, ve které nechyběly rozinky, mandle a arašídy. Šlo o sladkost podobnou Studentské pečeti, kterou asi odmítne jen málokdo.
Čokoláda od sousedů
Vynechat bychom neměli ani dobroty z Maďarska nebo z Německé demokratické republiky, kam se také poměrně snadno dalo vyrazit na dovolenou, a tedy samozřejmě i za nákupy. Jen se takového zboží nesmělo přivézt víc, než celníci uznali za vhodné.
Pamatujete si také na čokolády, které jsou dnes už jen součástí historie?