Český vlastenec Miroslav Tyrš stál u zrodu Sokola a vděčíme mu třeba za to, že se u nás zakořenilo organizované cvičení. Byl také učitel, což ho vlastně dovedlo k manželce Renátě. Málo se možná ví, že si ji začal namlouvat, když jí bylo čtrnáct let. Jemu v té době bylo 36...
Renata Maria Adelina Fügner byla dcera obchodníka Jindřicha Fügnera, který ji dopřál domácí vzdělání na úrovni. Doma se mluvilo česky a německy, ona se učila také francouzštinu, angličtinu a ruštinu. K tomu měla učitele kreslení a hry na piano. Zlom nastal, když jí v jedenácti letech tatínek zemřel a vzdělání mladé dívky se ujal jeho kolega ze Sokola, jistý Miroslav Tyrš.
Vdova a její dcera
Irena Štěpánová píše v knize pojmenované jednoduše Renáta Tyršová, že Miroslav chodil k Fügnerovým denně. Mladou dívku vzdělával od jejích dvanácti let. A přestože do té doby měla několik soukromých učitelů a disponovala rozsáhlými vědomostmi, její výuka nebyla systematická. Takže se se musela naučit učit se.
„Matematikou mě Tyrš netrápil, rozpoznav naprostou neschopnost mou pro tuto vědu. Co z fyziky a lučby (chemie) bez možnosti dokladů experimenty mi pověděl, zůstalo mi jaksi na druhé koleji zájmu," vzpomínala Renáta.
Podle Štěpánové probíhala výuka v příjemné domácí atmosféře a osamělý Tyrš musel zákonitě roztávat. Ale místo toho, aby se zakoukal do Fügnerovy vdovy Kateřiny, která byla jenom o dva roky mladší než on, padla mu do oka její dcera. Má se za to, že pro Kateřinu bylo vdovství po tak význačném muži zavazující. „Očekávalo se od ní, že zůstane do konce svých dnů živoucí vzpomínkou, pomníkem. Symbolická a nedotknutelná prostřednice mezi veřejností a už nežijícím manželem," píše Štěpánová.
Vlastenecký dárek pro Renátu
Tyrš psal své žačce dopisy, v nichž ji oslovoval třeba "roztomilá princezno". A to už se jejich vztah měnil. Ona dospívala a Tyrš přestával být pouhým učitelem. Vlastně si z ní vychoval také pomocnici a asistentku, která by mohla stát po jeho boku. A nejen po pracovní stránce. Důkazem je třeba sonet který jí poslal v únoru 1869, bylo jí pouhých 14 let. Tehdy se hodně trápil tím, že nemá peníze na zabezpečení rodiny, zlobí ho zdravotní stav a je mezi nimi věkový rozdíl přes dvacet let.
Byl v jednom kole, pracoval v Sokole, kandidoval na poslance a pomýšlel na akademickou kariéru. Bylo to nesmírně vyčerpávající a on si uvědomoval, že k sobě někoho potřebuje. „Lekalo ho, že on, zralý muž, se upíná k dívence která je ještě napůl dítětem. Bylo to ale silnější než on," píše Štěpánová. Když Tyrš poslal Renátě přání k 15. narozeninám, trošku se mu to vymklo z rukou a začal být mimořádně osobní. Prý tak vypadala i jejich setkání.
„Nikdy jsem se netázal, zda na této zvláštní dráze života kdy najdu porozumění a přátelství, ...a přece jsem je našel - Vás, a promyslím-li celou souvislost, není to náhoda, to musilo se stát..." píše Tyrš. Ze zájezdu do Kostnice jí přivezl zarámovanou fotografii hrobu Jana Husa s listy lípy. Ona jako vlastenka v nich viděla národní symbol, on srdce...
Velká láska Miroslava Tyrše
Táhlo mu na čtyřicítku a přestože jako spoluzakladatel Sokola měl mít zdravé tělo, jeho duch skomíral. Už od dětství se bál, že nepřežije věk svých rodičů. A on se právě v tom věku nacházel. Dalo by se říct, že by potřeboval psychologa, ne mladou dívku, která neměla tušení, co se s ním děje. „Já pořád jsem viděla před sebou Tyrše - junáka a nemohla jsem zvyknout myšlence, že by nestačil projev jeho energické vůle, aby neduh ze sebe setřásl. Tak soudí nezkušené mládí." vzpomínala Renáta.
Tyrš se léčil v sanatoriu ve Švýcarsku, kam se dostal díky kontaktům v Sokole. Do sanatoria ve Weidu dorazil možná na poslední chvíli, sužovalo ho vyčerpání a deprese. A když se na podzim 1870 vrátil do Prahy, čekalo ho setkání plné rozpaků. Zatímco psát si s mladičkou Renátou i o věcech, které nedokázal vyslovit, byla jedna věc, setkat se s ní zase druhá a složitější. O vztahu už navíc tušila i její maminka a když se radila s Renátiným poručníkem Karlem Löschnerem, jestli má dceru vdát za Tyrše, ten řekl ne.
On ji stejně požádal o ruku. Časem se mu povedlo nalomit maminku a věc s poručníkem vyřešili kamarádi ze Sokola. Zařídili jiného, který se sňatkem souhlasil. A tak si Miroslav Tyrš 28. srpna 1872 konečně vzal svou vyvolenou Renátu. Došlo k tomu jenom několik týdnů po jejích 18. narozeninách...
Zdroje informací:
Irena Štěpánová: Renáta Tyršová
Wikipedia.org: Renáta Tyršová, Miroslav Tyrš