Franceska Mannová patří mezi největší polské hrdinky druhé světové války. Jedna z nejkrásnějších baletek své doby, která se umisťovala na předních příčkách v mezinárodních tanečních soutěžích, nedala svůj život zadarmo. Přímo v plynové komoře v koncentračním táboře Auschwitz-Osvětim se jen s botou v ruce vrhla na své dozorce a katy...
Franciszka Manheimer-Rosenberg (4. února 1917 - 23. října 1943), známá také jako Franceska Mannová, patřila ve své době k předním polsko-židovským umělkyním. Rodačka z Varšavy a velká patriotka byla opěvovanou baletní tanečnicí a respektovanou osobností polské metropole. V roce 1939 se navíc umístila na 4. místě v mezinárodní taneční soutěži v Bruselu, na záda jí přitom dýchalo dalších 121 mladých baletních tanečníků.
Z ghetta na popraviště
Když propukla druhá světová válka, tančila ve známém varšavském nočním klubu Melody Palace. Coby Židovka nakonec skončila v ghettu, které ve Varšavě zřídila německá okupační správa roce 1940 a neprodyšně ho uzavřela zdí. Na prostoru o rozloze 2,6 čtverečních kilometrů tu v děsivých podmínkách žilo na 450 tisíc Židů.
V říjnu 1943 byla Franceska a stovky dalších Židů transportována do nacistického koncentračního tábora Auschwitz-Osvětim. Ještě při výstupu z vlaku si myslela, že jde jen o přestupní stanici - celá její skupina totiž žila v domnění, že je čeká cesta do Švýcarska, kde budou vyměněni za německé válečné zajatce, a nakonec skončí v bezpečí v Jižní Africe, další část pak v Jižní Americe. Ve skutečnosti jim nacisté přichystali jistou smrt.
O život bojovala jako lvice
Krásné baletce a ostatním ženám nacisté řekli, že je před transportem do údajného Švýcarska čeká sprcha, kde se musí před cestou dezinfikovat. V budově s plynovými komorami se měly svléknout a připravit na důkladnou očistu. Nejznámější verze o tom, co se poté stalo, hovoří takto: Franceska si prý uvědomila, že ji čeká cesta poslední - do plynové komory. A zatímco ostatní ženy se poctivě svlékaly, ona začala horečně přemýšlet, jak si zachránit život.
Všimla si, že mladí strážní esesáci (Walter Quakernack, Josef Schillinger a Wilhelm Emmerich) pokukují po nahých ženách. Začala se tedy pomalu a vyzývavě svlékat, hovoří se dokonce o improvizovaném striptýzu. Strážní prý byli jejím tělem tak fascinovaní, že ztratili veškerou obezřetnost. Když Francesce zbyly jen lodičky s vysokým ocelovým podpatkem, jinak před esesáky stála zcela nahá, shýbla se, botu si sundala a pak se nečekaně vrhla vpřed a bodla špičatým podpatkem Quakernacka do tváře. Tomu bolestí vypadla zbraň z ruky. Franceska pistoli vzala a stačila třikrát vystřelit - Schillingera zasáhla dvakrát do břicha a Emmericha jednou do nohy. Ostatní ženy se pak také vrhly na stráže...
Přesný popis těchto události není zcela znám. Židovský vězeň Jerzey Tabau, který po válce svědčil u norimberského procesu, tvrdil, že vážně zraněni byli i další dva strážní - jednomu prý zoufalé ženy utrhly či ukously nos, druhý přišel o vlasy. Jisté však je, že k incidentu skutečně došlo - Schillinger na následky postřelení zemřel, Emmerich se sice vyléčil, ale až do smrti kulhal.
Krutá odplata nacistů
Nacisté vzbouřené ženy uzavřeli v budově a velitel koncentračního tábora Rudolf Höss nařídil přinést samopaly. Všechny vzbouřené ženy byly postříleny, ty, které už byly v plynové komoře, nacisté zplynovali. Samotná Franceska Mannová si prý vzala raději život sama - pistolí esesáka Waltera Quakernacka...
NA BALETKU FRANCISKU A NACISTY, KTERÉ VZALA S SEBOU NA SMRT, SE PODÍVEJTE DO GALERIE:
Zdroje:
Památník Osvětim, auschwitz.org
Tři kulky Francesky Mann, americanthinker.com
Židovská baletka se svékala pomalu, Haaretz.com
Franceska Mann, Auschwitz, Varšavské ghetto, Wikipedia.org