V druhé polovině šedesátých let minulého století přijalo kalifornské město Sacramento dobrácky vyhlížející Dorotheu Puenteovou jako sociální pracovnici. Nejspíš díky velké personální nouzi se nikdo neobtěžoval zjistit, že dotyčná má za sebou tresty za kuplířství, padělání šeků a krádeže. Že by se v ní hnulo svědomí? To sotva...
Nějakou dobu Dorothea obcházela staroušky a postižené lidi, nosila jim jídlo a pomáhala. Mimochodem, tohle bylo její první stálé zaměstnání, v necelých čtyřiceti letech.
Rodí se penzion
Po čase ji napadlo, že bude výnosnější mít vlastní penzion pro nesoběstačné. Pronajala si dům se šestnácti pokoji na Front Street 2100. Klienty, závislé na dávkách, alkoholu nebo drogách, lovila po barech a vyřizovala jim podpory od města. V roce 1980 ji jeden klient udal, že ho okradla. Policie si na Dorotheu posvítila a zjistila, že nebyl jediný. Okradených bylo nakonec čtyřiatřicet.
Vlak se pomalu rozjíždí
Vyvázla s podmínkou. V dubnu 1982 zemřela její přítelkyně Ruth Monroeová (+61) na otravu léky. Dorothea uvedla, že trpěla depresemi a policie smrt uzavřela jako sebevraždu. Za pár týdnů ji obvinil čtyřiasedmdesátiletý Malcolm McKenzie, že ho omámila drogami a okradla. Provalily se další případy a tentokrát už paní domácí dostala pět let natvrdo.
Svatba se nekonala
Ve vězení si začala psát se sedmasedmdesátiletým Eversonem Gillmouthem, a když po třech letech vyšla na svobodu, nastěhoval se k ní do penzionu a začali plánovat svatbu. V listopadu 1985 ale stařík zmizel. Příbuzné Dorothea uklidňovala tím, že je nemocný a až bude zdravý, ozve se. Jeho tělo ale spočívalo v bedně u řeky Feather 20 mil od Sacramenta, kde bylo v lednu 1986 nalezeno a další tři roky zůstalo neidentifikováno.
Dorothea zahradničí
Jejím penzionem prošly stovky klientů. Když koncem října 1988 zmizel nájemník, dvaapadesátiletý Alvaro Montoya, Puenteová tvrdila, že odjel do Mexika. Jedenáctého listopadu zjišťoval policejní seržant fakta přímo v penzionu a neunikl mu porušený trávník za domem. Policie nemusela hrabat příliš do hloubky, aby našla tělo osmasedmdesátileté Leony Carpenterové plus dalších šest těl včetně chudáka Montoyi.
Mohu na kávičku?
Pohotová paní domácí se svolením policie odešla na kávičku do blízkého hotelu, načež práskla do bot. Dopadli ji v Los Angeles, kde stačila sbalit dalšího důchodce. K vraždám se nikdy nepřiznala, ale podle policie oběti trávila Flurazepamem a pak je dusila plastovými sáčky. Kromě sedmi lidí za domem záhadně zmizelo dalších dvacet ubytovaných…
Vaříme, pečeme
Zemřela jako vzorný vězeň v kalifornské věznici Chowchilla v březnu 2011. Ve vězení stačila vydat velmi úspěšnou kuchařku Vaříme se sériovou vražedkyní, kde prezentovala padesát receptů převážně mexické kuchyně. Na otázku novináře, za koho se považuje, řekla bez váhání: "Jsem dobrý člověk. Ano, dobrý člověk."