Romana (26): Zavítala jsem na Velikonoce k babičce. Čekala mě tam láska jako trám

Na vesnici u babičky bývalo vždy veselo. Každé Velikonoce se malovala vajíčka, chystalo se pohoštění a nesměla chybět nějaká ta slivovička pro dospělé koledníky. Jako dítě jsem to milovala. Ráno už jsem nemohla dospat, pak jsem se schovávala do skříní i pod postel, jen aby mi zadek nezlískala ostrá pomlázka. A čekala jsem, kde pro mě zbyde alespoň maličká čokoláda. Chodila jsem hodovat a všude jsem dostala vajíčko, sladkosti nebo desetikorunu. A to pro mě bylo pořádné jmění!

Mohlo by Vás zajímat:

Rosťa (23): Porušil jsem babiččino pravidlo a vstoupil do kaple na hřbitově. Neměl jsem to dělat

Čekala jsem intelektuála bez špetky humoru

Když jsem se po letech v tento sváteční čas vracela na vesnici, nečekala jsem od toho žádný zázrak. Mnoho ze štědrých sousedů, kteří tvořili tu správnou velikonoční atmosféru, už nežilo. A babička už neměla tolik energie, aby barvila desítky vajíček pro případné koledníky. Jenže když jsem přijela, zůstala jsem v úžasu. Na stole voněl čerstvě upečený beránek, a to nebylo všechno.

Všude byla ručně malovaná vajíčka a mazanec na kuchyňské lince s připraveným máslem jen čekal na to, až se do něj někdo s chutí pustí. „To víš, Romko, tradice se musí držet," řekla mi ve dveřích babička, když viděla můj ohromený úsměv. „A počkej, až přijdou támhle Hanlovic, je u nich na prázdninách Vašek. Taky studuje na vysoké škole, jako ty. Ale prý nějakou fyziku," mrkla na mě babička. Fyzikář, no to bude poděs, říkala jsem si. Intelektuál bez špetky humoru.

Mohlo by Vás zajímat:

Agáta (43): Manžel mi často tvrdil, že musí pracovat. Až nedávno jsem zjistila, co opravdu dělá

Velikonoce jsou od té chvíle náš nejoblíbenější svátek

Když Vašek dorazil, mé domněnky se zcela rozplynuly. Byl tak pohledný! Potkala jsem ho v době, kdy jsem měla srdce roztrhané na tisíc kousků a v žádný románek jsem ani nedoufala. „Skoro to vypadá, že si čekala nějakého šprta bez humoru," řekl, jako by mi četl myšlenky. Zastyděla jsem se. „Mládeži, co tu tak postáváte. Rozlejvá se pitíčko!" přišel nás popohnat Vaškův táta. Strávili jsme spolu celý den a hned ten další šli na procházku. Byl úžasný. A padla i první pusa...

Už jsou to tři roky a byla z toho láska jako trám. Po promoci jsme si koupili starší baráček na vesnici, kde jsme se seznámili. Opravujeme ho svými silami. Často chodíme na procházku tam, kde jsme se poprvé políbili. Je to taková splněná pohádka, o které jsem si myslela, že je pouze sen naivek. Jedny Velikonoce navždy změnily naše životy. Dnes je to náš nejoblíbenější svátek v roce.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Kateřina (48): Nikde dlouho nevydržím, chci zkusit všechno na světě. Manžel z toho šílí

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.