Hrdinně proti komunismu: Příběh Ondřeje Stavinohy, který vyhodil do povětří sochu Klementa Gottwalda

Ondřej Stavinoha (který se kvůli policejním hlídkám dostal na náměsti nakonec jako jediný) nikdy neskrýval, že šlo o politicky motivovaný čin. Onoho osudného srpnového večera položil k více než dvoumetrové bronzové soše trhavinu, odpálil ji a běžel se schovat. Následná síla výbuchu ho ale překvapila. Nemyslel si totiž, že se budou tříštit skla oken okolních domů.

Mohlo by Vás zajímat:

Milovník vodky Klement Gottwald: Jeho žena Marta mu ji ředila vodou, sama se jí prolévala

Normální kluk ze šachty

Ondřej Stavinoha se narodil 14. června 1955 do znojemské dělnické rodiny. Vyučil se zemědělským mechanizátorem, takže než po škole narukoval na vojnu, jezdil chvíli s traktorem. Po vojně zamířil do uranových dolů. Práce to byla fyzicky velmi náročná, on se jí ale nebál. Uměl přiložit ruku k dílu.

Když se ale začalo blížit desáté "výročí" okupace, začal být čím dál více podrážděnější. Vadila mu buzerace ze strany esenbáků a oslavování vojsk Varšavské smlouvy, kterým se snažili soudruzi udělat z regulérní okupace mírovou misi, jenž měla Československo zachránit před vlivem Západu.

A tak Ondřej, spolu se svým kamarádem ze šachty Františkem Polákem, přemýšlí nad tím, jak by se dalo v tento den protestovat. Ale takovým zpúsobem, aby si toho lidé všimli. A pak jim to najednou došlo - odpálí bolševický symbol, sochu Klementa Gottwalda. Trhavinu vyfasoval z práce, po odstřelech vždy něco zbylo. Tu pak ukryli pod postelí na ubytovně. Zdálo se jim ale, že je to trochu málo, a tak do svého plánu zasvětili ještě známého z hornické ubytovny Jaroslava Týsla, který jim přinesl něco do zásoby.

Nečekaná rána

Původně se měli protestní akce zúčastnit všichni tři kamarádi. Bohužel se ale přes policejní hlídky dostal pouze Ondřej. A ten se rozhodně nechystal vzdát. Exploze roztrhla Klému v rozkroku a vysypala sklo z okolních oken a výloh. Záhy poté dorazili na místo policisté, aby započali vyšetřování. To již byl ale Ondřej dávno zpět na ubytovně.

Další ráno se začaly z rozhlasu ozývat pobídky, aby se na služebnu dostavil každý, kdo viděl něco podezřelého. Ondřej s Františkem z toho začali mít nepříjemný pocit. Dokonce krátce uvažovali o emigraci. Jenomže nevěděli, jak na to. Zároveň se chtěli pochválit kolegům z práce, kteří o včerejších událostech živě konverzovali. Nakonec je udal Jaroslav Týsl, který jim sehnal více trhaviny. Vlastnil totiž nelegální pušku, a tak měl strach, že by z toho ​mohl mít ještě větší problém.

Mohlo by Vás zajímat:

Nuselský most slaví 50 let: Zuby si na něm vylámali i nacističtí architekti, dlouho nesl jméno Klementa Gottwalda

Ve dvě v noci přepadovka

Policisté si přišli pro "atentátníka" přímo na ubytovnu dolu. Byli v civilu a nechali ho ještě blahosklonně vykoupat, než ho odvezli do Příbrami. Na služebně se nejprve objevil hodný policajt, pak přišel zlý s klepety a fackami. Ondřej ale zapíral, dokud mu neukázali Týslovu výpověď. Následoval převoz do Prahy-Ruzyně. A pořádně hlučný, s majáky, jako by vezli nebezpečného vraha.

U soudu vyfasoval devět let a povinnost uhradit více než stotisícovou škodu. Polák dostal sedm let a Týsl jeden rok. Ondřej byl po rozsudku deportován do Valdic, kde se ho naštěstí ujali další političtí vězni. Po pěti letech se náhodou setkal s Frantou. Ten měl Týslovi dát pár za vyučenou, aby se odnaučil udávat. Jenomže už to nestihl. Dotyčný spáchal sebevraždu. Po propuštění šel znovu pracovat do dolu. Po sametové revoluci se dočkal, i když až po dlouhé době, rehabilitace.

Mohlo by Vás zajímat:

Klement Gottwald: Alkoholik trpící syfilidou, jehož zabila láska ke Stalinovi

Zdroje informací:

Irozhlas.cz: Tak pojď, Ondřeji. Víš, proč jsi tady? Dělník šel kvůli atentátu na sochu Gottwalda na devět let do vězení

Paměťnároda.cz: V tom záblesku jsem se otočil a viděl, jak Gottwald padá k zemi