Facebook
Instagram
Hvězda seriálu Slunečná, herečka Bára Jánová (34), vzala Lifee na vycházku se svým pejskem Balú do jednoho z pražských parků. Rozpovídala se o tom, proč podporuje psí útulky, ale také o psychické nepohodě, kterou jí přinesla účast v reality show Survivor. Kvůli psychickému vyhoření se dokonce na čas stáhla ze světa showbyznysu. V čem jí psí parťák usnadňuje život? A jaké následky měla jeho velká rvačka?
Hvězda seriálu Slunečná, herečka Bára Jánová (34), je psí mámou třetím rokem, přičemž dva měsíce sdílí péči o černého pejska se svým novým přítelem. Nejsou to jediné novinky v jejím osobním životě. "Když jsem natáčela, tak byl Balú ještě malinký a to jsem ho s sebou do ateliérů brávala. Teď už nějakou dobu netočím. Přerušila jsem práci, vyhořela jsem, takže jsem si dávala nějakou dobu od natáčení pauzu," prozrazuje v našem rozhovoru herečka, která si vyzkoušela také účast v první řadě reality show Survivor. "Víceméně teď pracuji z domova, protože dělám digitální marketing a influencerku, do toho spoustu jiných věcí," dodává Bára, která je také hrdou patronkou psího útulku Dogsy.
Bára Jánová o svém pejskovi Balú
Báro, děkujeme, že jste si na nás udělala čas a vzala nás na procházku se svým pejskem. Jmenuje se Balú, že?
Jmenuje se Balú a je to kříženec staforda, retrívra, cane corso a možná tam je ještě něco. Jeho tatínek byl cane corso a maminka je kříženec staforda s retrívrem. Kromě toho retrívra jsou to všechno takové divoké energické povahy – stejně jako já, takže se k sobě dobře hodíme. Ale zároveň jsou to strašná zlatíčka a rodinní psi, takže si s ním užíváme spoustu srandy.
Natrefila jste na něj v útulku? Vím, že pejsky z útulků dlouhodobě podporujete, proto se ptám.
Útulkáč to není. Původně jsem pejska z útulku chtěla. To bylo ještě během pandemie covidu. Měla jsem takovou představu, že s tím pejskem budu hodně cestovat, takže jsem se trochu bála vzít ho z útulku, protože občas mívají nějaká traumata a strachy. Pokud by se mnou cestoval a třeba by se mnou musel do letadla, tak jsem mu nechtěla ubližovat ještě víc. Proto jsem si raději vzala štěňátko od kamarádky. Ale až budu mít jednou baráček, tak bych k němu nějakého kamaráda z útulku určitě pořídila.
Každopádně útulky podporujete. Proč?
Protože miluju psy a myslím, že jsou to opravdu nejlepší přátelé člověka. Je to jako čistá přítomnost lásky a kamarádství doma nebo v rodině. Bohužel je také spousta lidí, kteří doplatili na to, na co jsem téměř doplatila já – mají třeba děti, musí se vystěhovat z bytu a nemohou najít jiný. Bydlení s pejskem je v dnešní době opravdu hrozně složité najít. Takže pejsci potom skončí v útulcích a nejsou to třeba ani rodiny, které by si je braly neuváženě jako vánoční dárky. Kolikrát je to pouze nešťastná situace.
Psí lásku se mnou sdílí také můj nový přítel
Zmiňujete, že máte podobné povahy. Jak vám Balú pomáhá s vaší psychikou?
Když je mi smutno, vycítí to, když jsem veselá, vycítí to – já také. Když je veselý, mám lepší náladu i já. Když má smutnější dny, je mi ho líto a nevím, co s ním. Svým způsobem je to jako miminko, byť vím, že mít dítě je něco úplně jiného. Je to prostě radost. Čistá láska.
Sdílí ji s vámi i váš partner? Střídáte se v péči?
Sdílí, má také pejska, kterého si zase střídá se svou sestrou. Psy miluje a doma máme buď jednoho nebo druhého. Proto také bydlíme odděleně, protože dva psi v jednom bytě, to už by bylo moc.
Je mezi vámi spojovacím faktorem? Hodně lidem zachránil pejsek vztah.
My jsme spolu chviličku, teď jsou to dva měsíce. Spojovák to určitě je, ale zatím není co zachraňovat.
Předpokládám, že Balú s vámi nespí v posteli?
V posteli ne.
Kde má tedy místečko?
Většinou má deku na gauči, nebo má svůj pelíšek a v noci sám přelézá. I když v té posteli mohl spát, když byl menší, tak v noci stejně přelezl na gauč do obýváku. V noci má rád svůj klid a samotu. A já jsem za to ráda, protože on strašně chrápe – ale úplně jako starý dědek! Když se mu do toho zdají sny, tak kňourá, vyje, kope, dokonce i štěká. To je pokaždé koncert, takže jen ať si spí někde daleko ode mě.
Máte pejska tři roky. To znamená, že jste ho měla už v době, kdy jste se účastnila realityshow Survivor.
Ano, to mu byl rok. Chyběl mi tam právě Balú a také jídlo. To mi opravdu chybělo nejvíc a myslela jsem na něj každý den, protože jsem ho měla necelý rok – od jeho dvou nebo tří měsíců. Je jako moje miminko, byť má čtyřicet kilo. Takže jsem to prožívala těžce a návrat byl také těžký, protože on se zrovna měnil ze štěněte na psa – nebo spíše na puberťáka. Začal zjišťovat, že je pes, takže pracovaly hormony. Tahal jako blázen, do toho háraly fenky a on vůbec nevěděl, co se děje. Všechno, co měl naučené, tak zapomněl. Prostě psí puberta. Byla jsem z něj zoufalá a ze Survivoru jsem byla zesláblá, takže jsem ho nemohla urvat. Naštěstí to trvalo jen pár dní a zase jsme se srovnali.
Balú se mi porval a skončil s dírou v hlavě
Během naší procházky jsme zažily také rvačku pejsků. Přeci jen jsou to psi větší rasy, co byste čtenářům pro tyto případy doporučila?
Výchova, výchova, výchova. Někdy člověk jejich pudy nezastaví a oni po sobě vyjedou. Kolikrát to vypadá jako brutální rvačka a velcí psi mají hluboké hlasy, takže když si zavrčí, jde z toho strach. Ve finále je to jen vyřizování pozic a hra. Ale samozřejmě je u toho nenechávat, oni by si mohli ublížit. Mám zkušenost i s tím, že po něm vlčák vyloženě vyjel. Střetli se ve dveřích, nečekali to a lekli se. To Balú skončil s dírou v hlavě po tesáku, a ten druhý pejsek měl zase vylomený ten zub, kterým ho kousnul. On Balúa povalil na záda a kousal po něm, bylo vidět, že to je zlý. Myslím, že kousnul do hlavy a do betonu, takže si ten zub vylomil.
Takže veterina?
Takže jsme skončili na veterině a s majitelem toho pejska jsme se potom podělili o náklady na ošetření. Opravdu jsme nevěděli, kdo po kom vyjel. Bylo to velmi rychlé.
Setkáváte se někdy s nepochopením od pejskařů, kteří mají menší psy? Bojí se?
Je to spíše respekt. I já vyžaduji respekt, když vidím někoho, kdo jde v dálce proti mně a má psa na volno. Čekám, že si ho chytne, nebo jdu jinou stranou. Je to jako na silnici. Musíte dávat pozor a předvídat.
V Anglii některá plemena psů dokonce zakázali.
To i v Norsku. Tam jsou podle mě stafordi úplně zakázaní. Kdybych tam Balúa vzala, mohou mi ho policajti zastřelit bez udání důvodu. Nějaký důvod to asi má, zřejmě kvůli zvěři.
Jak řešíte s pejskem dovolenou, když vyrazíte třeba k moři?
Většinou hlídají rodiče, protože máme velkou chalupu s velkou zahradou a je na samotě u lesa. Tam je pes šťastný a běhá si, koupe se v řece. Miluje vodu. Když nemůžou rodiče, tak začínám psát kamarádům. Nedávno jsme jeli do wellness a nemohli ani kamarádi – to už byl šrumec a myslela jsem, že neodjedeme. Nakonec jsem sehnala hlídání přes platformu na hlídání psů. Tak jsem sehnala klučinu, který mi ho teď hlídá. Říkal, že tam dělají hodně drsné pohovory, než ho vůbec zaregistrovali jako hlídače, takže je prověřený. Také jsem se toho bála, ale vlastně je to moc fajn služba a není to ani drahé. Je to rozhodně levnější než psí hotely, za které dá člověk peníze jako za normální hotel. Nebo hledám ubytování, které je dog friendly.
Jaké máte pro Balúa krmivo? Někdo barfuje, což znamená maso, zelenina, rýže, někdo zase sází na klasické granule.
Granule. A občas nějaký ten vývar s rýží, ale to dělají spíše moji rodiče. Ti ho rozmazlují, třebaže jim říkám, aby mu nic jiného než granule nedávali. Je to rozmazlování, ale jednou za čas to asi nevadí. K tomu samozřejmě nějaké ty psí odměny.
Bára Jánová má za sebou vyhoření
Berete Balúa s sebou do práce?
Když jsem natáčela, tak byl ještě malinký a to jsem ho s sebou do ateliérů brávala. Teď už nějakou dobu netočím. Přerušila jsem, vyhořela jsem, takže jsem si dávala nějakou dobu od natáčení pauzu. Víceméně teď pracuji z domova, protože dělám digitální marketing a influencerku, do toho spoustu jiných věcí. Takže ano, vlastně si Balúa beru s sebou do práce, protože pracuji z domova.
Vy jste změnila povolání, za tu dobu, co jsme se neviděly?
Změnila, ale neříkám, že úplně. Spíš jsem si dala na čas pauzu. Teď bych se zase pomaličku ráda vrátila a pokukuji po nějakých menších roličkách. Začínám se do toho vracet, ale opravdu jsem vyhořela a nebyla jsem na tom psychicky vůbec dobře. Potřebovala jsem z toho prostředí na čas odejít.
Co bylo tím spouštěčem?
Byla to pandemie covidu a myslím, že i ten Survivor, kde jsme ten covid měli. Hodně lidí tam přišlo k nějakým psychickým újmám. Byla to spousta věcí dohromady. Pracovní vyčerpání, mediální vyčerpání a ten covid. Prostě se to všechno sešlo.
Na všechny fotografie z naší procházky pražským parkem s herečkou Bárou Jánovou se můžete podívat v naší velké fotogalerii.
Související články
