Ida se nemohla dočkat, až se stane tetou. Jenže netušila, že z neteře poroste nesnesitelná holčička, se kterou bude těžké vyjít.
Všechny děti jsou dar a zázrak, o tom žádná. Moje neteř je ovšem největší fracek, jakého jsem kdy poznala. Jsem zvědavá, co z takové potvory vyroste za člověka
Chtěla jsem být nejlepší teta pod sluncem
Moje sestra se snažila dlouhá léta otěhotnět a když se konečně zadařilo, měli jsme všichni obrovskou radost. Já se nemohla dočkat, až se stanu tetou roztomilé holčičky. Už jsem se viděla, jak ji pravidelně hlídám, hrajeme si s panenkami a v pubertě jí radím, jak na líčení a na kluky. To jsem se přepočítala.
Nebyla to zas taková zábava, jako miminko byla Zoe dost uplakaná a rozmrzelá. Sestra si s ní užila svoje a bylo to pro ni náročné. Přesto jsem doufala, že si na mě Zoe zvyká a budeme mít hezký vztah. Jenže, kdo ví proč, jak neteř rostla, byla pořád zlobivější. Tahala mě za vlasy, rvala mi náušnice a ráda všem fyzicky ubližovala.
Chytnout psa za ocas a nepustit, praštit někoho do oka nebo vylít kafe do klína, bylo její největší zábavou. Když jsem je doprovodila na písek, všimla jsem si, že není ušetřeno ani okolí. Zoe vytrhávala dětem hračky z rukou, plácala je po hlavě anebo na ně křičela. Chudák sestra se všem omlouvala a tahala pak uřvanou dcerku pryč.
Po kom to jen má?
Neuměla jsem si představit, že bych malou hlídala já a musela se účastnit všech těch scén. Jednou jsem jí vzala do cukrárny, to už byla větší a já myslela, že bude mít radost ze zmrzliny. Na poslední chvíli si však rozmyslela příchuť, sekla sebou na zem a začala řvát. Kornoutem mrštila o bílou stěnu naproti a já byla rudá až za ušima.
Tehdy jsem jí chtěla dát na zadek, ale věděla jsem, že by mi to sestra neodpustila. Aspoň jsem Zoe chytila za ruce a prudce ji odtáhla. "Nedostaneš nic, když jsi taková." Křikla jsem na ni a ovládla jsem se, abych neřekla něco nepřístojného, co nám máma říkala v dětství.
"Proboha, po kom to má?" ptala jsem se zoufalé sestry a ta neměla tušení. Všichni příbuzní se prý Zoe bojí. Babička říkala, že je to malý ďábel. O dětech by se to říkat nemělo, ale v případě mojí neteře jsem snad byla schopna udělat výjimku. Jakmile se Zoe naučila mluvit, častovala příbuzné nepříjemnými větami typu: "Už brzo umřeš. Nemáme tě rádi." I cizí lidé se šokovaně ohlíželi, když Zoe zle komentovala například silnější paní.
Všechny chůvy utekly
Občas svoji malou neteř pohlídám, už je jí šest a mohla by s ní být řeč. Ona má ale vyloženě zlé řeči, které člověka někdy až zabolí u srdce. Babičky to absolutně nezvládají a hlídání vnučky je pro ně očistec. Chůvy se podruhé neukázaly. Když Zoe zjistila, že bude mít bratříčka, křičela na sestru na ulici, že ji nenávidí.
Je pravda, že v první třídě se malinko zklidnila. Vsadím se, že ji nakonec školní systém nějak zpracuje. Otázka je, jestli se ta její zlá povaha ještě nějak vyrýsuje, nebo někam zmizí. Mám upřímný strach o budoucího synovce, kterému dost možná půjde odmala o život. Sestra udělala dobře, že malou doprovází k dětské psycholožce.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.