Kateřina (45): Nepotřebuji být mámou. Bohatě mi stačí mé neteře a synovec, které miluji nadevše

Jsem šťastně bezdětná. Dlouho mi trvalo si to přiznat, ale je to tak. Nechci děti a vím, že je nikdy chtít nebudu. Netíží mě to, protože si užívám děti své sestry. Jsou pro mě vším a já pro ně chci být dobrou tetou. Být mámou prostě nepotřebuji.

Mohlo by Vás zajímat:

Alexandr (30): U nás v kanclu jako jediný nemám děti. Nelíbí se mi, že kdykoliv má někdo malého maroda, musím zaskakovat já

Život mi zcela naplňuje práce

Společenský tlak na to být mámou je strašný. Když se dostanete do určitého věku, všude se vás ptají na děti. Kolik jich chcete, kdy už je budete mít a nezapomenou se zmínit o tikajících biologických hodinách. Také jsem tomu byla vystavená, ale asi trochu méně než ostatní.

Mám ráda svoji nezávislost a dávám to vcelku najevo. Práce pro mě znamená mnoho. Je to můj únik od reality, ale i velká zábava. Díky ní jsem se dostala na spoustu míst v zahraničí, kam bych se jinak sama nepodívala. A plný rozvrh mi nikdy neumožnil najít si plnohodnotný a dlouhodobý vztah.

Mohlo by Vás zajímat:

Doubravka (30): Máma se mnou nemluví. Nechápe, že děti nechci kvůli tomu, v jakém stavu je naše planeta

Mám jiné priority než děti

Pár známostí za sebou mám, ale vždy dám přednost své nezávislosti. Když věci začínaly být moc vážné, vztah jsem ukončila. A právě proto, že jsem nikdy neměla dlouhodobého partnera a volný čas trávím v práci, se otázky na mě a děti skoro nevyskytují. Jsem za to moc ráda, obdivuju ženy, že jim s takovými lidmi nedochází trpělivost. „Je to moje tělo, moje rozhodnutí a vám do toho nic není,“ řekla bych, kdyby někdo měl pocit, že se musí vrtat v mém soukromí.

V hlavě mám priority nastavené jasně a dítě mezi ně nepatří. Jsem ráda za své rozhodnutí, protože si myslím, že je lepší nebýt žádnou mámou než špatnou. Nicméně mi děti v životě nechybí. Moje sestra má dvě nádherné holčičky a jednoho chlapečka a ti jsou pro mě vším.

Mohlo by Vás zajímat:

Nela (37): Byla jsem přesvědčená, že nechci děti. Pak mě osud zavál do jedné africké vesnice a všechno se změnilo

Miluju děti své sestry

Nedokážu si bez nich život představit. Se sestrou máme velmi dobrý vztah, a tak je i často navštěvuji. Jezdím za nimi aspoň jednou týdně, kdy si se sestrou popovídáme a já si pohraju s dětmi. Sestra ví, že se na mě může spolehnout, a proto jí často vypomáhám i s hlídáním. Není pro mě problém vyzvednout děti ze školky nebo ze školky a pár hodin je pohlídat, než si sestra zařídí, co je třeba.

Svého synovce a neteře nadevšechno miluji a jsem moc ráda, že je v životě mám. Není to tak, že bych byla necitelná bestie, která nemá děti ráda. Jen nechci mít vlastní.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Vendula (39): Roky jsem tvrdila, že nechci děti. Byla to chyba, teď bych hrozně moc chtěla alespoň jedno

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.