
Když Aleš Idě sdělil, že by ji ráda poznala jeho žena, rázně odmítla. Přišlo jí to divné – divnější a nenormálnější než to, že je milenkou ženatého muže.
S Alešem se scházíme osm měsíců, nyní však přemýšlím, co dál. Ráda by se se mnou totiž potkala jeho paní. Prý o mě ví od začátku, ale ne z Alešova mobilu či díky jiným „nekalým metodám“, ale přímo od mého milence!
O jeho ženě jsme nemluvili
Nikdy jsem se ho na manželku moc nevyptávala, popravdě mě kdesi vzadu v hlavě hryzalo svědomí, a tak pro mě bylo zkrátka lepší o té paní nemluvit, a tak trochu dělat, že neexistuje. Myslím, že tento přístup příteli velmi vyhovoval. „Proč si kazit hezké chvilky nepříjemnými hovory a myšlenkami?“ bylo jeho heslo.
A hezké chvilky to skutečně byly! „Tak perfektní sex jsem neměl naprosto s nikým, jsi výjimečná!“ opakoval mi často a já to vnímala stejně. Žít bych s ním nechtěla, ale „ukradené“ prodloužené víkendy byly naprosto nebeské. Uměli jsme si užívat života, a to nejen v posteli.
Jeho žena je mým opakem
Oba jsme milovali víno, různé delikatesy, rádi jsme si povídali o politice, kde jsme se na komunální úrovni oba angažovali. Jeho žena byla zřejmě můj opak, jednou mi to i naznačil. „Hanka je šílený asketa. Nepije, je veganka, běhá maratony, cvičí jógu a je až moc ezo,“ řekl mi jednou nad lahví pravého šampusu, kterého by se jeho paní zřejmě nedotkla.
Samozřejmě, že mě ta žena trochu zajímala, ale záměrně jsem se dál nijak nevyptávala. Jenže pak přišel Aleš s něčím, co mi vyrazilo dech. „Ido, nechceš s námi jít do divadla? Měla jít švagrová, ale je nemocná a Hanka by tě stejně ráda poznala,“ řekl mi, jako by se nechumelilo a já nechápala, jak to celé myslí.
Chci být normální milenka ne konkubína!
No a tehdy mi bylo vysvětleno, že o mě jeho žena celou dobu ví. I ona má údajně nějakého milence, se kterým se občas věnuje tantře. „On je z těch jejích ezokruhů, nechápu, co na něm žena vidí, podle mě má na víc. Ale zřejmě bude v jistých věcech šikovný…“ smál se Aleš a významně na mě pomrkával. V tu chvíli se ve mně něco změnilo, přišlo mi to celé divné, možná dokonce úchylné!
Chci být normální milenka, o které žádná manželka neví, a ne schválená konkubína. Asi je to divný důvod k rozchodu, ale vážně o něm uvažuji. Vím, že chodit s ženatým mužem není úplně „košer“, ale scházet se s jeho ženou je fakt divné!
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.