Jan (44): Exotická dovolená s rodinou se změnila v horor. Museli jsme odletět dříve

Vždy jsem snil o tom, že s rodinou navštívíme Latinskou Ameriku. Miluju její kulturu, hudbu a přírodu. Když jsme si s manželkou vybírali letošní dovolenou, Kolumbie nás okamžitě nadchla. Pláže, deštné pralesy, koloniální města – co víc si přát?

Mohlo by Vás zajímat:

Barbora (22): Na dovolené v Chorvatsku jsem se málem utopila. Od té doby mě pronásleduje smůla, nepomáhají ani amulety od vědmy

Z počátku bylo vše pohádkové

„Děti budou nadšené, uvidí něco úplně jiného,“ říkala manželka. A tak jsme rezervovali letenky, hotel a začali plánovat, co všechno podnikneme.

První dny byly jako z pohádky. Slunce svítilo, moře bylo teplé, a my si užívali každý okamžik. Procházeli jsme barevnými uličkami Cartageny, ochutnávali místní speciality a nasávali atmosféru. Jenže čtvrtý den naší dovolené se všechno změnilo.

Mohlo by Vás zajímat:

Marcela (27): Na dovolenou jsem se těšila jako nikdy. Bohužel se změnila v hroznou tragédii

Nevinná procházka, která skončila hrůzou

Ten den jsme se rozhodli jet do nedaleké vesničky, která byla známá svým tradičním trhem. Měli jsme tam strávit dopoledne, nakoupit pár suvenýrů a vrátit se zpět. Všechno probíhalo skvěle, dokud jsme si nevšimli, že nás někdo sleduje.

Byli to dva muži. Vypadali nenápadně, ale já jsem si jejich pohledů všiml. Nejprve jsem si říkal, že to nic není. Jenže jak jsme procházeli trhem, měli jsme je pořád za zády. „Jano, mám pocit, že nás někdo sleduje,“ řekl jsem manželce potichu. Podívala se na mě trochu vyděšeně. Snažili jsme se působit nenápadně, ale uvnitř jsem cítil paniku.

Když jsme opustili trh, mužů jsme se už nemohli zbavit. „Jdeme zpátky k autu,“ naléhal jsem na rodinu. V tu chvíli jsem si uvědomil, jak daleko jsme zaparkovali. Děti byly unavené, ale my jsme se snažili co nejrychleji dostat pryč.

Mohlo by Vás zajímat:

Soňa (29): Přítel mě zostudil na dovolené. Nikdy v životě jsem se necítila tak trapně

Auto nás pronásledovalo, bylo to děsivé

Jakmile jsme se dostali do pronajatého auta, jeli jsme co nejrychleji na hotel. Manželka si ale po chvíli všimla, že černé auto s kolumbijskou SPZ nás už nějakou dobu sleduje. Snažil jsem se je setřást, ale každou otočku černé auto následovalo.

Když jsme se konečně dostali k hotelu, černé auto zastavilo jen kousek od nás. Auto mělo černá skla, ale i tak jsme cítili že nás někdo sleduje. V tu chvíli mi bylo jasné, že musíme pryč. „Zabalíme věci a jedeme na letiště,“ oznámil jsem rodině. Děti byly zmatené, ale manželka pochopila, že jde do tuhého.

Mohlo by Vás zajímat:

Kamila (27): Bývalý přítel mě pozval na dovolenou. Byl z toho nejotřesnější zážitek mého života

Předčasný odlet nás nejspíš zachránil

Naštěstí se nám podařilo najít letenky na dřívější let. Noc jsme strávili na letišti a kolem páté hodiny ráno jsme odlétali. Když jsme konečně seděli v letadle, cítil jsem obrovskou úlevu.

Teprve po návratu domů jsem si uvědomil, jak blízko jsme mohli být nebezpečí. Možná jsem to všechno jen přehnal, ale když jde o rodinu, nemůžete riskovat. Kolumbie je krásná země, ale my už se tam asi nikdy nevrátíme.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Lucie (33): Romantická dovolená u moře skončila rozvodem, ale osud mi vše vynahradil