Jan Werich a jeho druhý útěk do Ameriky: Na západ mu pomohli pohraničníci, stesk ho hnal zpátky domů

Jan Werich (6. 2. 1905 až 31. 10. 1980) byl filmový a divadelní herec, také dramatik, scenárista, spisovatel, představitel avantgardy a partner Jiřího Voskovce a Jaroslava Ježka. V roce 1963 získal titul národního umělce.

Mohlo by Vás zajímat:

Stella Zázvorková: S Werichem pořádala legendární večírky. V pití byla neporazitelná, neznala totiž kocovinu

Náročný rok Jana Wericha

Šedesátá léta byla k Janu Werichovi vlídná. Nikdo mu nic nezakazoval, vycházely také jeho knihy, a ani na nové herecké role si stěžovat nemohl. Dokonce se začal vysílat jeho pořad Co tomu říkáte, pane Werich, kde glosoval aktuální dění. Tím si ale pod sebou, tak trochu, podřezal větev. Kdo ale mohl tušit, že se do země přihrnou sovětská vojska.

Pouhé tři dny před jejich příchodem v roce 1968 se obul do vládnoucí Komunistické strany, u níž podotkl, že by se měla "očistit". "Nestraníci nemůžou stát kolem, mít ruce v kapsách, lelkovat a pozorovat to. Naopak. Já se domnívám, že by si měli dýchnout na brýle, protože oni viděj. Oni vědí, kdo je co zač. Stejně jako hlasitě říkaj, co chtěj a koho nechtěj," řekl tehdy. Není tak divu, že ho obavy z toho, co by mohlo nastat, pak dohnaly k rozhodnutí podruhé emigrovat za Jiřím Voskovcem do Ameriky. To ale ještě nevěděl, že ho čeká dlouhá cesta, jež skončí poměrně neslavně.

Mohlo by Vás zajímat:

Císařův pekař: Co měl společného hercův psací stroj Zeta a prezident Novotný? To uměl vysvětlit jen Jan Werich

Nečekaná pomoc přes hranice

Příslušníci pohraniční stráže byli vždy věrní. Hranice střežili psy i zbraněmi. Když ale do Československa vstoupila vojska Varšavské smlouvy, mnozí z nich se rozhodli dát najevo, že s aktuální situací v zemi rozhodně nesouhlasí. A tak začali lidi, mimo jiné, sami ilegálně převádět za hranice. V té době se také Werich rozhodl, že s manželkou emigruje do Německa a odtamtud pak do Vídně.

Celou věc inicioval poslanec Národního shromáždění Jiří Pelikán, který Werichovým přechod přes hranice domluvil. Nejprve je pohraničníci převezli na chatu v Anníně, která sloužila k rekreačním účelům. Druhý den se pak přemístili na další chatu, tentokrát v Alžbětíně. Oba byli jako na trní kvůli zprávám, které slyšeli v rádiu. Naléhali tak na příslušníky pohraniční stráže, aby je dostali co nejrychleji pryč.

Ti jim nakonec vyhověli, ale Werichovi museli slíbit, že se v Rakousku přihlásí na československou ambasádu, budou plnit jejich požadavky, nebudou vystupovat proti aktuálnímu politickému dění ve vlasti a rovněž odmítnou veškeré nabídky k rozhovoru, které vzejdou od Svobodné Evropy. Autem se zhasnutými světly je tak dovezli do vzdálenosti padesáti metrů od hranic. Odtud museli již pěšky.

Mohlo by Vás zajímat:

Osudové setkání Jana Wericha a Mileny Dvorské: Roli pohádkové Marušky od něj dostala díky prostějovským popelářům

Z Ameriky ho nazpět vyhnal stesk

Jakmile Werich unikl 25. srpna 1968 na západ, na nic nečekal a zamířil se svou ženou z Bavorska do hlavního města Rakouska, odkud kontaktoval svého nejlepšího přítele Jiřího Voskovce. Ten měl zatím za velkou louží plné ruce práce s informováním o tom, co se v Československu děje. Jak sám řekl, bylo potřeba kout železo, dokud bylo žhavé. Zájem médií byl vrtkavý. Ale i v tomto shonu myslel na kamaráda a začal Werichovi shánět práci i finance. Chtěl, aby i on vystoupil se svým svědectvím o okupaci.

Se zhoršující se situací v zemi ale začal Jan Werich propadat pesimismu. Voskovec ho zapřísahal, ať se nevrací, stesk po rodině byl ale silnější. V říjnu se vrátili oba zpět do Prahy. Kromě stesku po domově, který hlavně zasáhl jeho ženu Zdenku, chtěl Werich také přijmout nabídku tehdejšího prezidenta Ludvíka Svobody, který ho chtěl poslat do Států jako reprezentanta československé kinematografie. Jenomže člověk míní a život mění. Byl tam prakticky jen na skok. V New Yorku onemocněl rozedmou plic, která ho málem stála život. Po návratu se zotavoval velmi pomalu. Pak ho, bohužel, čekalo dlouhé období, kdy "nic nesměl." Radost ze života si ale nenechal vzít.

Mohlo by Vás zajímat:

Jak Jan Werich slavil 70. narozeniny: Herec uždiboval speciálně pečenou šunku a zapíjel ji pivem