Jaromír (42): Shazovali jsme s manželkou poporodní kila, ale neuspěli jsme. Zatímco mně se žena líbí, já se jí hnusím

Když manželka před patnácti lety poprvé otěhotněla, neustále řešila svou váhu. Hned po pozitivním testu se začala strachovat, že přibere a jestli se mi pak bude líbit. Mě ani nenapadlo o tom přemýšlet. Miloval jsem svoji ženu i to, jak vypadala, a těšil jsem se na syna. Ani na chvíli jsem nepomyslel na to, co by se stalo, kdyby žena přibrala pár kilo.

Mohlo by Vás zajímat:

Vladimír (46): Přítelkyně si mě vykrmila na 120 kilo. Chtěl bych zhubnout, ale ona mi to zakazuje

Při prvním těhotenství skončila s podvýživou v nemocnici

Manželka to ale řešila velmi. Strachovala se o svou váhu tolik, že jedla moc málo, až skončila v nemocnici kvůli nízké váze syna a nedostatku vitamínů. Poležela si na gynekologii celý třetí trimestr a doslova trpěla, ale nakonec odcházela z porodnice spokojená, že syn je zdravý a ona nepřibrala ni deko.

Když otěhotněla znovu, ze začátku bylo vidět, že se bojí o svou postavu, ale díky bohu se dceřino i její zdraví nakonec staly prioritou a jedla normálně. To nakonec vedlo k tomu, že přibrala asi šestnáct kilo a z porodnice odcházela o osm kilo těžší než před otěhotněním. Byla z toho zoufalá, ale stále jsem jí opakoval: „Miláčku, to je v pořádku. Mně se líbíš, ať se na váze objeví jakékoli číslo.“ Ale neuchlácholil jsem ji.

Mohlo by Vás zajímat:

Martin (34): Přítelkyně začala cvičit příliš často. Raději bych ji měl tlustou, ale každý den doma

Začal jsem cvičit s manželkou

Začala cvičit jako blázen a držela diety. Nicméně to nepomáhalo. Každé kilo, které shodila, záhy přibrala zpět, když si odpočinula nebo onemocněla nebo neměla čas. Abych jí ukázal podporu, zapojil jsem se do jejího úsilí také. Cvičil jsem s ní a vařil podle jejích receptů, které nosila kdoví odkud.

Manželce se sem tam povedlo shodit pár kilo, na což jsem byl hrdý, ale se mnou se nic nedělo. Nejprve jsem si držel svoji váhu, což mi nevadilo. Byl jsem víc fit, méně unavený, měl jsem více energii na děti i na všechny aktivity, které se točily kolem naší ne zrovna nenáročné diety. Ale pak přišel zlom.

Syn se zranil, když se učil jezdit na kole. Zlomit si ruku a pochroumal si krk. S dcerou, které nebyl ani rok, a se synem, který najednou potřeboval pomáhat úplně se vším, nás zavalily povinnosti. Musel jsem víc pracovat a celá moje dietní a fitness rutina šla do háje. Během dvou měsíců, co měl syn sádru a zafixovaný krk, jsem přibral sedm kilo, a bylo to vidět.

Mohlo by Vás zajímat:

Anička (24): Dva dny před dovolenou mě sklátila nemoc. Přítel našel neobvyklou náhradu, odjel se svou bejvalkou

Manželce jsem se začal hnusit

Když se syn dal dohromady, pokusil jsem se vrátit k dietě a cvičení s manželkou, ale už jsem na to neměl morálku. Začal jsem přibírat, ale nebyl jsem tlustý. Jen už jsem nevypadal tak vysportovaně jako v době naší rutiny. Mně to nevadilo, dětem také ne, ale na manželce jsem začal pozorovat změny.

Šlo to pomalu. Nejprve se ke mně přestala tulit, když jsme se dívali na televizi. Pak přišlo takové to lehké popichování, když jsem si na sebe vzal mikinu nebo košili, která už na mě nevypadala jako dřív. Nebo její pohledy, když jsem si sedl na sedačku s čokoládovou tyčinkou po těžkém dni v práci.

Po několika měsících jsem se rozhodl ji konfrontovat a zeptal se jí, co má za problém. „Jsi tlustý a je mi z tebe zle. Nedokážu na tebe ani sáhnout,“ vybalila na mě bez rozpaků. V té době jsme spolu nespali už asi půl roku a nevypadá to, že se to změní. Mně se zhubnout nedaří, ale abych byl upřímný, ani nechci. Je mi dobře a tlustý si nepřipadám. Ostatně, manželce se těch přibraných sedm kilo po dceřině porodu taky nikdy nepodařilo zhubnout, tak proč bych měl hubnout já?

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Milada (54): Po pětadvaceti letech se mi do manželství vrátila jiskra. Musela jsem tomu pomoct drobnou lstí