Jaroslav (36): Vychovatelka ve školce byla neuvěřitelná tyranka. Dnes je z ní stejně zlá a zapšklá stařena

Žádná nostalgie. Do školky bych se nevrátil ani za nic. Ta ženská, jmenovala se Malíková, které tehdy bylo něco přes třicet, byla prostě hrozná. Jen málokdo z nás se ráno těšil do školky...

Mohlo by Vás zajímat:

Klaudie (31): Dcera se po nástupu do školky začala chovat divně. Vyděsilo mě, co za tím vězí

Na školku mám špatné vzpomínky

Co si pamatuju, tak ve třídě muselo být ticho. Bylo jedno, jak jsme si hráli, nesmělo se u toho křičet nebo zvyšovat hlas. Řeknu vám, že na němé indiány a kovboje si hraje špatně. A kdo neposlechl, šel do kouta. Ani se nemohl koukat na to, co dělají ostatní.

Malíková vyznávala otužování, takže v zimě se zásadně netopilo a měli jsme otevřená okna. Není divu, že někdo pořád marodil. Rodiče to moc neřešili. Prý za komoušů zažívali něco podobného, takže jim to přišlo normální. Pořádek prostě musí být...

Snad žádné ráno se neobešlo bez breku a vím, že někteří kluci se pomočovali, protože měli z Malíkové strach. Ani raději nebudu vypisovat, co všechno jsme si kvůli ní vytrpěli. Dnes už mám vlastní děti a našel jsem jim školku s vychovatelkami, které jsou moc fajn. Dokonce mám někdy problém vzít si děti domů, protože se ve školce cítí skvěle.

Mohlo by Vás zajímat:

Andrea (45): Dcera už teď naříká, že nechce zpátky do školy. Bojím se, že ji tam čeká šikana

Potkal jsem ženu, která mě týrala

Většina lidí v mém okolí si na školku moc nepamatuje. Byli jsme prostě malí a každý den si hráli, to je asi tak všechno. Ale já si kvůli Malíkové pamatuju dost. Víc, než bych chtěl. Také jsem nikdy nezapomněl na její obličej. Když se říká, že člověk vypadá tak, jaký je uvnitř, u ní to platilo na sto procent. Byla totiž hodně ošklivá.

Něco takového jen tak nevytěsníte z paměti. A teď k tomu, proč to říkám. Před několika dny jsem ji totiž potkal. Neviděl jsem ji třicet let, ale ta tvář se přede mnou vyloupla v davu lidí. Nevím, jak je to možné, snad nějaký šestý smysl mě varoval, že se blíží zlo.

Jenže teď už jsem dospělý a nemám se čeho bát. Malíkové je něco přes šedesát, ta už bude neškodná. Chvíli jsem ji pozoroval a zjistil, že je to vetchá stařena s holí. Působí, že je minimálně o deset let starší než ve skutečnosti. Je možné, že tak sešla kvůli svému chování? Nebo je nemocná?

Mohlo by Vás zajímat:

Ludvík (58): Po mozkové příhodě se moje žena změnila. Nepoznávám ji, je zlá a nenávistná

Soucit si nezaslouží

Malíková šla kolem stánku s ovocem a prohlížela si vystavená jablka. Jedno vzala do ruky a pečlivě ho sledovala. Pak se asi rozhodla, že si ho nekoupí. Ale místo toho, aby jablko vrátila zpátky, prostě ho hodila na zem. Pak vzala další, to také zahodila a odešla.

Ona je prostě zlá a zapšklá i ve stáří. Jak tak pajdala pryč, napadlo mě, že její tělo odráží povahu lépe než zrcadlo. Za to, že spoustě lidí pokazila dětství, si asi ani nic jiného nezaslouží...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Honza (29): Otec se mi po dvaceti letech vrátil do života. Je pořád stejně zlý člověk jako kdysi

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.