Deprese, vznětlivost, třes! Co všechno se s vámi stane, když se vzdáte cukru?

Ještě než odhalila, jak se s vysazením cukru vypořádáváme, popsala, jak na nás působí při konzumaci.

Dokonale maskované cukry

V neurovědě se jídlo považuje za jakousi odměnu. Působí podobně jako sex nebo péče o naše blízké. Mozek naše blažené pocity zaznamenává.

Svazek neuronů ve středním mozku dá pomocí dopaminu signál dalšímu shluku neuronů (nucleus accumbens) a ten naváže spojení s prefrontálním kortexem, tedy částí mozku hned za našima očima a čelem. Právě ta koordinuje naše motorické pohyby. Tedy i to, zda si vezmeme další kostičku čokolády, nebo ne. Kromě toho také prefrontální kortex aktivuje hormony, které našemu tělu říkají „Hej, ten koláč je fakt skvělý! A budu si to moc dobře pamatovat!“

Mohlo by Vás zajímat:

Propagátorka zdravého jídla Bára Hernychová: Nejlepší superpotraviny si vypěstujeme sami

Lewis pro vysvětlení tohoto principu záměrně uváděla příklady jídel, které se vyznačují sladkou chutí. Pochopitelně – je v nich totiž ukryto spoustu cukru. Právě sladká jídla považuje náš mozek za slastnou odměnu.

Ovšem cukry mívají „fantastickou“ schopnost schovat se i tam, kde to nečekáme. Jíme ho tedy v mnohem větších dávkách, než bychom měli… a tak se nevědomě můžeme dopracovat k:

1. Závislosti, co se vyrovná drogové

Závislost na cukru se v porovnání s tou na drogách může zdát daleko méně závažná. To je ale velký omyl! Chronickou konzumaci cukru si člověk vybuduje podobně, jako se upne k nikotinu, kokainu nebo heroinu.

„V prvních dnech to bylo docela těžké,“ popsal Andrew své první zážitky. „Skoro jsem se cítil, jako kdybych fetoval a zrovna měl absťák. Přistihl jsem se, že jím spoustu sacharidů, abych si vykompenzoval nedostatek cukru.“

Mohlo by Vás zajímat:

Lenka (42): Moje pubertální dcera stále řeší váhu a jídlo. Mám obavy z nejhoršího

V minulosti byly objeveny při testování na zvířatech čtyři složky závislosti, které jsou stejné u té na cukru i drogách: záchvatové přejídání, touha, abstinence a křížová senzibilizace (navyknutí si na další látku skrze první).

V typických experimentech nechali vědci 12 hodin myši o hladu. Následujících 12 hodin jim umožnili přístup ke sladkým roztokům a obvyklému žrádlu. Po měsíci s tímto režimem vykazovaly myši podobné chování jako u drogových abstinentů – myši se záchvatově cpaly cukrem a na obyčejné jídlo si skoro nevzpomněly.

Pokud byly navíc později vystaveny drogám, jako kokainu či opiátům, měly častější sklony si na nich vypěstovat závislost než ty, které se cukru ani nedotkly.

Mohlo by Vás zajímat:

Rychlé večeře ze zásob: Jak připravit skvělé jídlo za pár minut

 2. Depresi

„Chutě nikdy nepřestaly, ale bylo to asi psychické,“ prozradil Andrew další zkušenost ze svého „sladkého“ odvykání. „Ale po jednom a více týdnech to šlo lépe.“

Stejně jako každá jiná abstinence má i ta cukrová značný psychologický dopad. Potvrdila to studie z roku 2002 pod vedením Carla Colantuoniho z Princetonské univerzity.

Výzkumníci nejprve u myší vypěstovali závislost na cukru. Poté je hodlali návyku zbavit, a to jak zamezením přístupu k jídlu, tak naloxonem, což je droga na léčení opiátové závislosti. Obě abstinenční metody vedly k fyzickým problémům, jako je drkotání zubů, třes tlapek a hlavy.

Myším, kterým byl podán naloxon, navíc vykazovaly úzkost. I další podobné experimenty potvrdily, že odříznutí se od cukru může přivodit depresivní stavy. Myši, které byly vloženy do vody a potýkaly se s cukrovou závislostí, se vznášely, zatímco „čisté“ myši se snažily vysvobodit.

Mohlo by Vás zajímat:

5 věcí, které byste zásadně neměli dělat po jídle

3. Nadměrnou impulzivnost

Loňská studie vypracovaná Victorem Mangabeirou a jeho kolegy a otištěná v časopisu Physiology & Behavior dává do jedné přímky cukr a vznětlivost.

Opírá se o pokus, během kterého naučili vědci myši pít stlačením páky. Poté je rozdělili na dvě skupiny – jedné podávali vodu a cukrový roztok a druhé jen vodu. Po 30 dnech krysy konzumující sladké tekutiny stlačovaly páku víckrát, a vykazovaly tak impulzivní chování.

I když jsou všechny tyto pokusy poněkud extrémní, mohou dobře ilustrovat, co se děje s lidským tělem i psychikou při závislosti na cukru a jejím odvykání. Lewis nezapomněla citovat ani zkušenosti lidí, kteří se cukru vzdali nadobro – pocítili prudký vzrůst energie a znovu nalezli štěstí a duševní pohodu.

Mohlo by Vás zajímat:

Co se stane vašemu tělu, když budete pít jenom kolu?

Zdroj: The Conversation