Velký průvodce velikonočními svátky: Na co nezapomenout, aby byly dokonalé a v rámci lidových tradic

Velikonoční půst

Před velikonočním hodováním se dodržoval přísný půst. Bylo to zřejmě způsobeno i tím, že z období zabijaček před Vánocemi jim nezbylo mnoho masa ani sádla, tak se čekalo na veškerou zeleň, co ze země vyroste. Samozřejmostí na stole byly vejce - na Hod boží velikonoční se muselo sníst jedno rozdělené vejce, aby zůstala rodina pohromadě.

Vajíčka a jejich zdobení

Vejce samotné je nejstarší symbol plodnosti, úrody, nového a stále opakujícího se vzkříšení. Vejci se přisuzovaly magické vlastnosti, jejichž síla byla umocňována ornamenty a barvením.

Nejvýznamnější byly barvy života:

Zelená – zeleň přírody

Žlutá – barevnost slunce

Hnědá a černá – barvy země

Červená – proudící krev a láska, červené barvě se přisuzuje i vznik jména kraslice, Slované ji nazývají „krasnaja“

Vejce na koledu se nevařila, protože by tak ztratila kouzelnou moc. Vajíčka se dávala i dobytku do maštale kvůli zdraví a plodnosti. Do osení se pokládala, aby zajistila zdárný růst plodin a příchod léta.

Mohlo by Vás zajímat:

Velikonoční beránek: Vyzkoušejte piškotového, třeného, tvarohového nebo šlehačkového

Velikonoční pomlázka

Pomlázka, mrskačka, kančák, čugar, švihačka, šibalka – to vše je název pro svazek živých a zapletených proutků, které mají omlazující, uzdravující a životadárnou sílu. Jak předávání této síly probíhá, asi nemusíme příliš vysvětlovat, zajímavé je ale „ženské pomlázkové právo“, na které se často zapomíná. Ženy totiž mohou oplácet zelenými pruty, upletenou pomlázkou nebo poléváním vodou.

Další symboly Velikonoc

Mazanec (vajíčka smažená na másle a nastavovaná mlékem a krupicí, aby toho mazání na chleba bylo více) se z vykoledovaných vajec dělal na smrtnou neděli v okolí Brna. V Čechách se tomu říkal škvar a na Slovácku škvařinka.

Jidáše představují provaz, na kterém se oběsil apoštol Jidáš poté, co zradil Ježíše.

Křen je symbolem hřebíků, hořkosti a utrpení

Pučálka byl pokrm z hrachu, který se zalil teplou vodou a nechal se dva dny napučet. Voda se slila, třetí den z hrachu vyrašily klíčky a takto nachystaný hrách se zprudka opekl na másle a na talíři už jen osolil a opepřil.

Zlatá buchta, neboli dechánek, kukla - my ji známe pod pojmem sekaná - je dalším tradičním pokrmem. Připravovala se z pěti druhů masa, vajec a hodně zeleně. Pekla se ve zdobené formě s volným středem, kam se po upečení vyrovnala vařená vejce.

Velikonoční beránek – jeden ze symbolů Ježíše Krista – se pekl, protože spousta rodin nebyla tak zámožná, aby mohla na Velikonoce obětovat beránka.

Mléko s medem – symbol dvojjedinosti Krista. Mléko jako zaslíbená zem a med (včely) jsou symbolem slz Amon-Re, ze kterých se zrodili lidé.

Kočičky jsou symbolem palmové ratolesti, kterou lidé vítali Ježíše Krista.

Sváteční dny

Modré pondělí a Žluté úterý – dny, kdy se v chalupách uklízelo a vymetaly se pavučiny.

Škaredá středa – připomíná Jidášovu zradu, tedy škaredý skutek. Je to den, kdy se nikdo nesměl mračit, jinak by se mračil po celý rok.

Zelený čtvrtek – název je podle zelené barvy Olivové hory, kde začalo Kristovo utrpení, připomíná se také poslední večeře Páně. V tento den, se musel připravit pokrm ze zelené zeleniny nebo bylin (špenát, kopřiva), aby byl člověk po celý rok zdravý. Na Zelený čtvrtek utichaly zvony a znovu se rozeznívaly na Bílou sobotu. Místo zvonů se však ozývaly ve vsích dřevěné řehtačky, jejich zvuk měl vyhánět nečisté síly z domů a stavení.

Velký pátek - den ukřižování Krista. V tento den se nesmělo hýbat se zemí (orat, kopat, sázet), projevovala se tím úcta k matičce zemi. Chlapci se chodili koupat a potápět, přitom lovili oblázky ze dna a poté je zahazovali; mělo je to chránit před bolestmi zubů. Nesmělo se prát prádlo, protože by se nemáčelo do vody, ale do Kristovy krve. Také se tento den otevírala zem, aby ukázala své poklady.

Bílá sobota - v domácnostech uhasla všechna ohniště a světil se oheň před kostelem, z něhož si hospodyně přinesla domů žhnoucí polínko a doma z něho zažehla nový oheň. Pekly se mazance, beránci, jidáše. Vše se chystalo na Boží hod velikonoční. Chlapci pletli pomlázky a zdobila se vajíčka.

Velikonoční neděle – Boží hod velikonoční, ze soboty na neděli došlo ke zmrtvýchvstání Ježíše Krista, tato noc se označovala jako velká, a tak vznikl název Velikonoce. Velikonoční svátky vrcholí, končí půst.

Velikonoční pondělí – u nás je spojeno s nejrůznějšími zvyky a tradicemi, které souvisí s koncem zimy a začínajícím jarem. Tyto zvyky vystupují z křesťanského chápání Velikonoc. Brzy ráno vycházeli koledníci s pomlázkami šlehat děvčata, aby z nich vyhnali nemoci a lenost. Pomlázka byla pletena z mladých proutků, které dívkám předávaly mládí a krásu. Dívky pak koledníky podarovaly malovanými vajíčky.

Galerie Velikonoce

+ 1 fotka + 2 fotky