Jiřina (58): Mám strach o dceru. Ve třiceti je osamělá, téměř bez přátel a po práci jen sleduje seriály

Patrika (29) je skvělá holka, jen velmi specifická. Nenašla si za celý život stálou kamarádku ani partnera. Bojím se, co s ní bude, je velmi osamělá. Tváří se, že jí vyhovuje volný čas s kočkami u seriálů. Mládí jí protéká mezi prsty.

Mohlo by Vás zajímat:

Alena (60): Tlačila jsem na dceru, aby mi dala vnouče. Upletla jsem si na sebe bič

Dcera byla vždy trochu jiná, než ostatní

Že je moje dcera introvert jsem si uvědomila již na dětském hřišti. Myslím, že na její povaze není nic špatného, sama jsem taková. Hledám kamarády podobného ražení a nejsem osamělá. Jenže Patrika si ani na škole nebo na brigádě nikdy nenašla spřízněnou duši, se kterou by vztah udržela. Výsledek je ten, že jí bude třicet a nemá pořádné kamarády.

Baví se s lidmi, kteří ji momentálně obklopují a to dost sporadicky. To znamená, že si zajde s kolegy z práce na oběd nebo někdy na nějakou narozeninovou oslavu. Jinak je ale zoufale sama a já jsem z toho poměrně nešťastná. Bydlí v garsonce, naštěstí nedaleko mě a manžela, a tak ji mohu občas navštívit. Když vidím její domov, je mi smutno.

V jejím věku jsem měla rodinu, život byl radostný a plný změn a zvratů všeho druhu. Moje dcera zažívá jen stereotyp. Chodí do nudné práce, dělá přesčasy a občas má volno jediný den v týdnu. Po večerech sleduje dokola stále ty samé seriály. Bojím se, že už jí to leze na mozek. Stále stejné jídlo z čínského bistra a prosezený důlek v gauči.

Mohlo by Vás zajímat:

Marie (42): Celá vesnice pomlouvá moji dceru. Ale já myslím, že mládí má právo na trochu zábavy

S partnery neměla štěstí

Co se týče partnerů, občas už se s někým doma ukázala. Musím konstatovat, že to byli pěkní podivíni. Kluci, co se možná celé dospívání nehnuli od počítačových her a podobně. Nároky jsem ale žádné nekladla. Chtěla jsem jen, aby byla dcera šťastná. Jelikož je sama trochu podivínkou, nikdy bych nekritizovala žádného jejího kluka.

Jenže ona sama pak vztahy ukončila s tím, že jí to nic nedávalo. Chápala jsem ji, měla na víc. Ale jak jí to jen říct z mého postavení? Vlastní matku samozřejmě vůbec nebere vážně a moje rady kolem vztahů vyloženě odmítá poslouchat. Chtělo by to nějakou dobrou kamarádku nebo partu, která by ji „strhla“ správným směrem.

Bojím se, co s ní bude dál. Po třicítce to už začne být vážné. Doposud jsem ji brala jako takovou holku, co hledá sama sebe. Jenže pak jí potáhne na čtyřicet a stane se z ní naprostá samotářka bez budoucnosti. Už teď má dvě kočky a trochu nadváhu. Manžel si z toho dělá legraci a podceňuje vážnost situace. Před Patrikou se samozřejmě chová mile, svoji dceru má rád.

Mohlo by Vás zajímat:

Magdalena (42): Větší trapas jsem nezažila. Dceru jsme museli předčasně odvézt z tábora rovnou na gynekologii

Požádala jsem neteř, aby se Patriky ujala

Byla jsem zoufalá a tak jsem oslovila neteř. Eva se s Patrikou v dětství přátelila, ale puberta je rozdělila. „Jsme rodina, měli bychom si pomáhat. Mohla bys Patriku vytáhnout někam mezi lidi?“ žadonila jsem. Eva byla hodná a slíbila, že udělá, co bude v jejích silách. Patrika ji prý v minulosti ale už párkrát odmítla, o tom jsem neměla ani zdání.

„Teto, snažila jsem se. Ale moji kamarádi Patrice nevyhovují, koukala na nás na výletě jako na mimozemšťany. Večer pospíchala za kočkami a na další zprávy se mi neozvala,“ krčila rameny Eva. Možná by si dcera rozuměla víc se starší generací. Už nevím, co mám dělat. Se mnou a s mužem čas trávit také nechce. Se starším bratrem Patrika vychází pěkně, ale ten bohužel žije v zahraničí.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Pavlína (52): Bojím se o dceru, která se mi ztrácí před očima. Neunesla zradu svého manžela