Pavlína je matkou dcery Ivany. Je mezi nimi silné pouto, jelikož Pavlína svou dceru vychovala sama. Možná z tohoto důvodu se Pavlína trápí, když vidí, jak její dcera Ivana chřadne. Neunesla totiž nevěru svého manžela.
Když mi bylo dvacet, narodila se mi dcera Ivanka. S manželem jsme byli šťastní. Jenže toto období netrvalo dlouho. Manžel tragicky zahynul a já zůstala na výchovu Ivanky sama. Ztratila jsem svou spřízněnou duši.
Co tě nezabije, to tě posílí
Vše jsem zvládala s pomocí svých rodičů, kteří dceru vyzvedávali z družiny. Počkala u nich do doby, než jsem přišla z práce. S Ivankou jsme na sebe byly už od mládí napojené. Ivanka byla od mala klidné dítě a dalo se s ní mluvit. Na všem jsme se domluvily a možná i díky její povaze jsme měly bezvadný vztah. Trávily jsme spolu rády čas, a když byly finance, cestovaly jsme. Ivanka studovala vysokou školu v jiném městě, ale na víkendy jezdila domů.
Dlouho neměla žádného partnera a veškeré víkendy trávila doma se mnou. Po ukončení studia nastoupila do zaměstnání, kde potkala Milana. Byl klientem bankovního ústavu, kde Ivanka pracovala. Milan byl o pár let starší jak Ivanka a už od prvního setkání se mi moc nezdál. Byl na můj vkus příliš sebevědomý. Ale Ivanka s ním byla šťastná, a tak jsem se snažila být nejlepší potencionální tchyně na světě.
Čas rozptýlil mé obavy a já změnila názor
Časem jsem svůj názor na Milana změnila. Ivanku rozmazloval. Když měla narozeniny, pozval ji na prodloužený víkend do Paříže a pod vánočním stromkem Ivanka rozbalila dárek, kde byla luxusní kabelka. I mně dával hezké dárky jako parfém nebo voucher na masáž. Pokaždé, když ke mně přijeli na návštěvu, dovezli mi dárkový koš s pochutinami. „Tedy, Milane, ty to se mnou umíš,“ pokaždé jsem se smála. Nepřekvapilo mě, když mi mladí oznámili, že bude svatba.
Samozřejmě ve velkém stylu. Milan se plácnul přes kapsu. Pronajal areál vinařství a svatební hosté byli ubytováni v krásném prostředí. Celý víkend nás hostil a Ivance koupil nádherné svatební šaty. Ivanka zářila a po obřadu mi plakala v objetí: „Maminko, já jsem tak strašně šťastná.“ Bohužel její štěstí trvalo přesně půl roku, než se provalilo, že Milan má paralelně k Ivance ještě milenku. A to svoji sekretářku, která s ním přišla do jiného stavu.
Dcera se mi ztrácí před očima, bojím se o ni
Ivanka se odstěhovala z Milanova bytu a podepsala žádost o rozvod, kterou ji donesl Milanův právník. Ještě si pomalu nezvykla na nové jméno a už byla rozvedená. Vše, co prožila, brala jako životní prohru a nejvíc ji trápilo, že se jí Milan ani neomluvil. Chladně odrazil Ivany výčitky a dál s ní jednal pouze skrz právníka. Ivanka se uzavřela do sebe a komunikovala se mnou pouze telefonicky. Po dvou měsících se mi podařilo ji přemluvit, aby přišla na návštěvu. Při pohledu na ní jsem se rozbrečela. Ivanka byla kost a kůže.
Měla propadlé tváře, nezdravou barvu pleti a měla snad polovinu vlasů. Dlouze jsme se bavily a Ivanka souhlasila, že zajde k psychologovi a nechá se vyšetřit v nemocnici, zda je zdravotně v pořádku. Už na dceru dohlížím tři měsíce. Nesměje se, je neustále stejně vychrtlá a má vyhaslý pohled. Pevně věřím, že vše zahojí čas. Pokusila jsem se zatelefonovat Milanovi, ale hovor nepřijal.
Mrzí mě, že dcera ze svého šťastného obláčku spadla na samé dno. Bolí mě, že její první láska skončila bolestí. Budu jí podporovat v tom, aby neskončila jako já. Aby nevzdala život. Našla si jiného partnera a věřila, že láska pro ni nepřestala existovat. Já to neuměla a dnes vím, že jsem v tomto směru udělala chybu.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.