
Jitka pracuje jako administrativní pracovnice. Zdražování potravin způsobilo, že se Jitka cítí finančně ohrožena. Zaměstnavatel jí osobní ohodnocení nezvýšil, a tak se rozhodla, že zkusí štěstí jinde. Zatím jí to docela vychází.
Sedím zklamaně v kanceláři. Byla jsem žádat u svého vedoucího o zvýšení osobního ohodnocení. Dost jsem si od toho slibovala. Nepřidal mi nic. Mou žádost zamítl.
Zklamání jsem nedokázala skrýt
„Pane vedoucí, jdu k vám s žádostí o zvýšení osobního ohodnocení. Jsem tu ve firmě dlouho, mám mnohaleté zkušenosti, které umím předat nově příchozím kolegům. Můžete se na mě spolehnout a když je potřeba, zůstávám déle a neodejdu dříve, než je práce hotová. Vzhledem ke zvyšujícím se nákladům vnímám nedostatečnou výši své mzdy, a tak jsem tu se svou žádostí o zvýšení osobního ohodnocení alespoň o tisíc korun,“ uzavřela jsem svůj monolog.
Vedoucí na mě koukal a žádost mi zamítl: „Jitko, vaši žádost zvážím. Ale situace je pro firmu komplikovaná a není dobrá doba na řešení těchto záležitostí. Navíc vaše argumenty jsou zcestné. Vše, co jste mi vyjmenovala, tak za to dostáváte mzdu. I případný přesčas je vám proplacen. Každopádně vnímám, že jste spolehlivá a odvádíte dobře zpracovanou práci bez chyb. Neznám vaše osobní výdaje, ty si musíte harmonizovat sama. Ale myslím si, že vaše pracovní náplň je dobře zaplacená a váš požadavek neopodstatněný.“
Rozhodla jsem se jít štěstí naproti
Toho dne jsem seděla u svého stolu a měla jsem slzy v očích. Cítila jsem se mizerně. Byla jsem si skoro jistá, že mi vedoucí osobní hodnocení zvedne. A když mě tak odpálil, docela mě to sejmulo. Ale já nechci žít od výplaty k výplatě. Jsem na vrcholu produktivního věku a moje výplata mi stačí jen na žití. Horko těžko ušetřím na jednu dovolenou za rok.
Žiji sama v bytě a to se prodraží. Uvažuji, že pustím svůj byt o třech místnostech a přestěhuji se do bytu menšího. Je zbytečné držet dvě místnosti kvůli vnoučatům, když je vidím jen o víkendu na pár hodin. A pak mě to napadlo. Svému štěstí půjdu naproti. Začnu si kupovat výherní losy. Prací evidentně ještě nikdo nezbohatnul, a tak to musím zkoušet na více frontách.
Můj plán mi zatím vychází
Hned po výplatě jsem zainvestovala tisícovku a koupila jsem si pět losů. A světe div se, po seškrábání políček jsem byla v plusu. Sice jen o pár stovek, ale měla jsem štěstí. A takto to dělám už asi dva měsíce. Původní vklad jsem rozmnožila o pětistovku. Zatím je to málo a je to bezvýznamná výhra. Ale věřím, že se mi podaří mírně zbohatnout.
Baví mě představa, že bych vyhrála třeba milion. Pokaždé zavřu oči a představuji si, co bych si vše koupila. Určitě novou sedací soupravu, jela bych na exotickou dovolenou a nakoupila bych si nové oblečení. Staré bych vyhodila a skříň si nacpala novými kousky. A pak oči otevřu a vidím realitu. Ale jo, moje nová záliba mě baví a naděje umírá poslední. Po práci se stavím v obchodě a koupím si další los.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.