Jozef (48): Nejsou to ani dva roky, co jsem ovdověl. Všichni blízcí si myslí, že bych se už měl seznámit s novou ženou

Moje žena byla láskou mého života. Teď tu není a já chci žít sám. Okolí se mě snaží přesvědčit, že nedělám dobře a měl bych se vídat s ženami. Prý není přirozené stát se poustevníkem, radí mi to dokonce i moje dcera. Já to ale cítím jinak.

Mohlo by Vás zajímat:

Lada (46): Našla jsem si vdovce. Nemůžu se ale přenést přes to, že mě nikdy nebude milovat jako nebožku

Jana byla ta pravá

Moje zesnulá manželka byla ve všech ohledech ta pravá a to neříkám proto, že jsem o ni kvůli zákeřné nemoci přišel. Byl jsem o tom přesvědčený od prvního dne našeho setkání. Měla jiskru v oku, nikdy jsem se s ní nenudil a byla neskutečně hodná a krásná. Naše jediná dcera, jakoby jí z oka vypadla. Po smrti Jany je pro mě bolestné i krásné svou dceru pozorovat.

Je jí přes dvacet a bydlí už sama, má o mě pochopitelně starost. Bojí se, abych nezahořkl nebo abych se nepřestal zajímat o život. To bych neudělal už kvůli Janě, která život milovala a já ho teď žiji na její počest. Jediné, co mi momentálně kazí dny je fakt, že mě příbuzní i kamarádi přemlouvají, abych šel takzvaně dál. Nechápu, co to přesně znamená. Pro každého evidentně něco jiného.

„Já jdu normálně dál, zazimoval jsem zahradu i chatu a objednal se na příští prohlídku k zubaři,“ namítám vlastní sestře.

„Měl by ses porozhlížet po společnosti. Není dobré být sám a nemá smysl čekat. Tu pravou už jsi potkal a teď to bude něco úplně jiného. Mám kolegyni v práci, taky miluje divadlo. Mohli byste si občas vyjít..“ začala už poněkolikáté a musel jsem ji zarazit.

Mohlo by Vás zajímat:

Tereza (33): Tvrdil, že je vdovec, a kupoval u mě kytky na hrob své ženy. Využil mne hrozným způsobem

Nikdo mě nechápe

Nejsou to ani dva roky a rodina už by mě nejraději viděla po boku nové ženské. Jsem z toho dost rozpačitý a překvapila mě tím i moje dcera. Chtěl jsem si na to postěžovat a ona mě vyvedla z omylu, že by měla na věc stejný názor, jako já. Koukal jsem na ni jako na blázna. Copak by chtěla, aby někdo nahrazoval její mámu?

„Tati, je přirozený trávit čas v páru. Nebraň se tomu moc dlouho, aby sis pak nezvykl. Stal by se z tebe poustevník. To ti nebylo nikdy blízký, jsi společenský typ a sám to dobře víš. Nikdo mámu nenahradí a není to ani plán. Kdybys potkal fajn ženskou, klidně si s ní dej večeři nebo jeď na výlet.“

 Je pravda, že jsem v poslední době odmítl jedno pozvání na chalupu i na zmíněnou večeři. Šlo o ženy, které jsem znal delší dobu, byly mi i sympatické. Odmítnutí jsem bral jako naprosto automatické. Myslel jsem si, že budu prostě navždy sám. Ztratil jsem přeci lásku svého života! Nikdo pro to nemá pochopení?

Mohlo by Vás zajímat:

Kristýna (28): Ovdovělá tchyně si našla nového přítele. Jsem v šoku z toho, kdo to je

Kvůli dceři jsem udělal výjimku

Nakonec jsem se kvůli dceři rozhodl udělat výjimku a zašel s jednou bývalou kolegyní na kafe a výstavu. Ta žena není hloupá a je rozhodně velmi atraktivní. Je si vědomá toho, v jaké jsem situaci, tudíž na mě nijak netlačila. Přesto jsem viděl, jak se se mnou snaží flirtovat a připadalo mi to smutné.

Čas strávený s ní nebyl k ničemu, asi bych si s ní uměl představit i jiné schůzky. Ale připadal jsem si, jako bych se do toho děsně nutil. To není fér ani k jednomu z nás. Na její snaživé zprávy jsem časem přestal reagovat a vlastně si teď připadám hloupě. Bude lepší, když zůstanu sám.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Jana (39): Kamarád ovdověl a já mu byla vrbou. Pak se to mezi námi zvrtlo a přátelé mě odsoudili