Kamil (36): Neohlášená návštěva u kamaráda dopadla blbě. Jeho manželka se rozbrečela, musel jsem vypadnout

S Romanem (36) jsem na základce pár let seděl v jedné lavici. Pak jsme si sice vybrali jiné střední školy, ale zůstali jsme v kontaktu. Spolu jsme se poprvé opili z piva, bavili jsme se o holkách a plánovali budoucnost.

Mohlo by Vás zajímat:

Vincent (28): Kamarád má za sebou těžké období. Když jsem ho zavezl z hospody domů, v jeho bytě mě čekal šok

Rozhodl jsem se navštívit starého kamaráda

Naše cesty se rozešly až o řadu let později. Roman se přestěhoval do jiného města kvůli holce, kterou si pak vzal. Když přišly děti, už neměl čas na nic jiného. Jen jsme si tu a tam psali na sociálních sítích.

Já děti nemám, moje partnerka říká, že je na to ještě čas. Nedivím se jí, je mladší o sedm let. V jejím věku jsem se také moc nehrnul do závazků. Díky tomu mám docela dost času. A tak jsem se nedávno rozhodl, že zajdu neohlášeně navštívit Romana.

Auto jsem nechal doma, protože jsem doufal, že se mi povede vyrvat jej ze spárů rodiny a dáme si pár piv. Sedl jsem na vlak s knížkou v ruce a těšil se na setkání. Neviděl jsem toho chlapa už téměř dva roky.

Mohlo by Vás zajímat:

Petra (45): Proklínám den, kdy u nás zazvonil manželův dávný kamarád. Od té doby jde všechno do kopru

Doma mají nepořádek

Z vlakového nádraží to k němu bylo tak dvacet minut. Rozhodl jsem se jít pěšky, ještě jsem cestou něco sezobl, ať nevyjídám lednici rodině se třemi dětmi. A pak jsem konečně stál před domem, v němž bydlel. Odolal jsem pokušení házet do okna kamínky, jako když jsme byli kluci.

Slušně jsem zazvonil a představil se. V domovním telefonu bylo chvíli ticho. Pak mě Roman zavolal dál. Za ty dva roky mu trochu narostlo břicho. Také jsem mu to se smíchem řekl. Potřásli jsme si ruce a šel jsem dovnitř.

"Vy se stěhujete?" vypadlo ze mě, když jsem viděl, že všude po bytě jsou nějaké věci. "Ne, jen máme děti," řekl Roman. Udělal mi místo v obýváku na gauči, abych si mohl sednout. "Manželka za chvilku přijde s dětmi z hřiště. Dáš si zatím panáka?" nadhodil Roman s jiskrou v oku. Neodmítl jsem.

Mohlo by Vás zajímat:

Žaneta (36): Kvůli dětem a práci někdy nemám čas na úklid. Každý den se děsím toho, co řekne manžel, až přijde domů

Jeho manželka návštěvu nerozdýchala

Měli jsme za sebou druhého panáka a Roman zrovna vykládal jednu skvělou historku, když se otevřely dveře a dovnitř vběhli tři malí skřítci. Vrhli se na Romana a ten je se smíchem všechny obejmul. Pak si děti všimly i mě. "To je můj nejlepší kamarád, říkejte mu třeba strejdo," pověděl jim. Děti přikývly.

S jejich maminkou to bylo horší. Stála ve dveřích celá zkoprnělá. Rychle jsem se zvedl a chtěl ji pozdravit, ale v očích se jí objevily slzy. Zmizela a Roman hned šel za ní. Děti si začaly hrát s věcmi roztahanými v obýváku a já zvažoval, co mám dělat dál. Slyšel jsem, že Romanova manželka brečí.

"Hele, mrzí mě to. Ona prostě nemá ráda, když někdo přijde a nemáme uklizeno," pověděl mi Roman, když se za chvilku vrátil. "Ale vždyť o nic nejde, mně to nevadí," namítl jsem. "Já vím, jenže ona to vidí jinak," dodal a omluvně pokrčil rameny. A tak jsem dostal jednoho panáka na cestu a šel pryč. Roman se mi omlouval. Prý by jindy šel se mnou na pivo, ale prostě nemohl nechat manželku doma jen tak. Škoda, že shledání po takové době nedopadlo nejlépe. Příště se budu muset ohlásit předem. Nebo se rovnou s Romanem domluvit na setkání v nějakém baru.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Radek (33): Už mě nebaví trávit život s hadrem v ruce. Manželčina posedlost úklidem mi leze krkem

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.