Kamila (42): Roky jsem tolerovala, že mě manžel občas fyzicky napadne. Pak mi ale úplně cizí muž otevřel oči

Vdávala jsem se těhotná a nebylo mi ani 20 let. Zažila jsem neskutečně silnou lásku, hraničící se šílenstvím. S manželem jsme spolu byli každou volnou minutu. Vychovávali jsme syna a byli jsme neskutečně šťastní. Manžel nám neustále telefonoval z práce a my byli rádi, že na nás myslí. Celé noci jsme se dokázali vášnivě milovat. Manžel k životu nepotřeboval kamarády, vystačili jsme si jen my tři.

Mohlo by Vás zajímat:

Jarmila (45): Manžel se začal po večerech někam vytrácet. Tušila jsem, že má milenku, ale bylo to ještě horší

Léta jsme naše spory urovnávali fantastickým sexem

Manžel si rád dal večer po práci pivo, seděl na balkoně a relaxoval. Občas toho piva vypil víc a to pak býval agresívní. Z balkonu křičel na sousedy, ke kterým měl nějaké výtky. A potom jsme měli divoký sex. Líbil se mi ten oheň, který v sobě můj muž měl.

Samozřejmě, že divoké byly i naše hádky. Křičeli jsme na sebe, teatrálně jsme máchali rukama a někdy mě manžel chytil za vlasy a šeptal mi do ucha sprostá slova včetně toho, že si mě zkrotí sexem. Ano, skoro vše jsme urovnali tím, co jsme oba milovali a kde mezi námi panovala absolutní shoda.

Nicméně roky plynuly, narodil se nám druhý syn a náš život připomínal jízdu na horské dráze. Hádky, sex, období klidu a hádky, při kterých začaly padat facky. Ano, manžel mě začal bít. Byla jsem zmatená. Někdy to z jeho strany byl vztek, někdy sexuální předehra. Pár let to fungovalo a nepřišlo mi na tom nic divného.

Mohlo by Vás zajímat:

Libor (42): Manželka začíná hubnout do plavek. Stejně jako loni a předloni

Z manžela se stal chorobný žárlivec

Jenže potom jsem začala chodit do práce a z manžela se vyklubal chorobný žárlivec. Neplánovaně mě navštěvoval v práci, čekal na mě po skončení pracovní doby, a pokud se mu něco nezdálo, doma následovala hádka s fyzickým trestem. A mně bylo v našem vztahu čím dál víc nehezky.

Uvědomovala jsem si, že manžel je cholerik a násilník. Pokud jsem chtěla mít doma klid, musela jsem mu být po vůli, kdykoliv měl chuť, a nesměla jsem mít jiný názor. Naši synové se ho báli a nejradši byli zalezlí v pokojíčku. Roky běžely a ze mě se stala hromádka neštěstí. Synové chtěli studovat střední školu v jiném městě a bydlet na internátu. Jediné, co mě a manžela spojovalo, byl sex. Ale to v tuto chvíli už nestačilo.

Mohlo by Vás zajímat:

Radka (42): Manžel jedné noci utekl od rodiny a nechal mi dluhy. Po roce mě kontaktoval s nehoráznou žádostí

Až jiný muž mi otevřel oči a já odešla

V práci jsem potkala muže, který byl pravým opakem mého manžela. Měl kultivované vystupování, byl tichý a klidný. Nic jsme spolu nikdy neměli, ale při povídání s ním jsem pochopila, že existují i muži, kteří ženu respektují. Že není třeba násilí a křiku. Cítila jsem silnou potřebu konečně mít v životě klid.

Sebrala jsem v sobě veškerou sílu a manželovi řekla, že se chci rozvést. Že už nechci být obětí domácího násilí. Brečel. Litoval se, že jsem mu zničila život. Můj odchod prý nepřežije. Když pominul prvotní šok, vyhrožoval a pokusil se mě napadnout. Křičela jsem na něj, že pokud na mě sáhne, zavolám policii. Otočil se a utekl z bytu.

Už jsou to dva měsíce, co bydlím se syny sama. Manžel žije u rodičů. Jsem rozhodnutá podat žádost o rozvod. Musím se dát do pořádku a být tu pro své syny, které jsem dostatečně nechránila. Žili mou vinou v prostředí, které je stresovalo. Jsem na sebe každopádně hrdá, že jsem to nakonec dokázala změnit. I když už možná hodně pozdě.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Anna (69): Mojí osudovou láskou byla žena. V 70. letech jsem s ní prožila značně nezvyklou romanci