Karel si začal se svou o deset let starší nadřízenou. Ona ho využila nejen v ložnici, ale také v práci. Začala ho vydírat. Naštěstí Karel včas zjistil, co se na něj chystá.
Každé ráno mě probouzí vůně čerstvě uvařené kávy, kterou moje žena Marta (30) připravuje s úsměvem. Ale poslední dobou mi ta vůně už nepřináší tolik radosti jako dřív. Moje kariéra se vyvíjí dobře, nedávno jsem získal vytoužené povýšení. Ale za jakou cenu? Marta si začíná všímat změn v mém chování a já sám mám pocit, že stojím na okraji propasti. Už si nedokážu užívat ty všední drobnosti. Moje myšlenky se točí kolem práce, šéfky a toho, co se mezi námi stalo...
Moje šéfka mi padla do oka
Během firemního teambuildingu jsem poznal svou nadřízenou Agátu (42) lépe než kdy předtím. Je o deset let starší, ale tehdy vypadala skvěle. Večer, po oficiálních jednáních, nás všechny čekala večeře při svíčkách. Víno teklo proudem a témata rozhovorů se od práce odklonila k intimnější věcem.
Když jsem si byl zakouřit na terase a obdivoval výhled, naše pohledy se setkaly. Políbil jsem ji a ona mi polibek opětovala ještě vášnivěji.
„Tady ne, Karle,“ zašeptala. „Pojďme do mého pokoje.“
Tehdy se všechno změnilo. Aféra s Agátou začala nevinně, ale rychle přerostla v něco vážnějšího. V jejím náručí jsem se cítil žádoucí a důležitý. Byla to zkušená žena, která věděla, co chce. Moje myšlenky se točily kolem ní a zaplétal jsem se do toho víc a víc.
Když jsem se vrátil domů, Marta si hned všimla, že něco není v pořádku.
„Co se děje?“ zeptala se starostlivě. „Jsi nějaký jiný, zamyšlený...“
„To je jen únava,“ zalhal jsem.
Ale v hloubi duše jsem věděl, že to není únava. Aféra s Agátou mě vtáhla do víru emocí, které jsem nedokázal ovládnout. Cítil jsem se jako na houpačce – někdy na vrcholu, plný euforie, jindy na dně, zničený výčitkami svědomí. Byl jsem rozpolcený mezi loajalitou vůči manželce a fascinací novým vztahem, který mi přinášel tolik vzrušení.
Začala být velmi náročná
Postupem času se aféra s Agátou začala měnit v něco temnějšího. Její počáteční fascinace se změnila v kontrolu a manipulaci. Jednoho dne, po náročné schůzce v její kanceláři, mě Agáta pozvala na kafe.
„Víš, jak moc pro mě znamenáš, že? Vím, že se chceš posunout dál. Ale musíš si uvědomit, že všechno, co máš, máš díky mně. Pokud chceš udržet svou pozici, musíš mi být naprosto loajální.“
Cítil jsem, jak mi po zádech přejel mráz. Nebyla to žádost, bylo to ultimátum. Agáta mě začala vydírat, hrozila, že pokud nebudu poslouchat, o našem vztahu budou vědět všichni.
„Pokud se to někdo dozví, tvoje kariéra skončí v troskách,“ pokračovala. „Nezapomínej, kdo tady má moc...“
Vrátil jsem se domů hluboce znepokojený.
„Proč jsi tak napjatý? Stalo se něco v práci?“ zeptala se mě manželka.
„To je jen stres,“ řekl jsem jí pravdu.
Tu noc jsem nemohl usnout. Myšlenky na Agátino ultimátum byly příliš živé. Věděl jsem, že musím učinit rozhodnutí – buď se poddat jejímu vydírání, nebo najít způsob, jak se z toho dostat. Každá možnost vedla ke katastrofě. Byl jsem v pasti a můj život se začal hroutit.
Doufal jsem v jeho radu
Ten tlak byl nesnesitelný. Proto jsem se rozhodl svěřit Petrovi (33), mému nejlepšímu kamarádovi. Setkali jsme se v naší oblíbené hospodě.
„Musím s tebou mluvit o něčem vážném,“ začal jsem, jakmile jsme si sedli ke stolu. „Jde o mě a mou šéfku.“
Petr se na mě podíval s obavami.
„Co se stalo?“ zeptal se.
Vyprávěl jsem mu o naší aféře a Agátině vydírání. Poslouchal pozorně, nepřerušoval mě.
„To je opravdu složité. Ale musíš s tím něco udělat. Nemůžeš nechat Agátu, aby tě ovládala.“
„Ale co mám dělat?“ zeptal jsem se bezmocně. „Pokud zveřejní náš vztah, ztratím všechno.“
Petr se zamyslel.
„Máš několik možností. Můžeš zkusit s ní promluvit a přesvědčit ji, aby toho nechala. Můžeš také shromáždit důkazy o jejích manipulacích a vydírání a pak to nahlásit vedení. Nebo můžeš říct Martě pravdu a doufat v její podporu.“
„Marta mě bude nenávidět,“ povzdechl jsem si. „A co když mi vedení neuvěří?“
„To je riziko, které musíš podstoupit,“ odpověděl Petr. „Ale nemůžeš dál žít takhle. Zničí tě to.“
Vrátil jsem se domů s ještě větším zmatkem v hlavě. Věděl jsem, že Petr má pravdu, ale žádná z možností nebyla snadná. Musel jsem učinit rozhodnutí, které ovlivní mou profesní i osobní budoucnost. Jako bych stál na rozcestí a nevěděl, kterou cestu zvolit...
Měl jsem být její obětní beránek
O pár dní později jsem v práci zaslechl rozhovor mezi Agátou a Tomášem (48), ředitelem naší firmy. Šel jsem kolem pootevřených dveří konferenční místnosti, když se ozvalo mé jméno. Ztuhl jsem.
„Karel to chce podepsat. Věřím mu, takže je všechno v pořádku“ říkala Agáta sebejistým tónem.
Tomáš zněl překvapeně.
„Seš si jistá? Jsou to vážné věci, nemůžeme riskovat...“
„Věř mi, znám ho moc dobře,“ řekla Agáta s uspokojením v hlase.
Cítil jsem, jak ve mně narůstá hněv. Byl jsem pěšákem v její hře a ona mnou manipulovala, aby dosáhla svých cílů. Bez přemýšlení jsem vstoupil do místnosti.
„Slyšel jsem váš rozhovor,“ řekl jsem a díval se Agátě přímo do očí. „Tomáši, musíš to vědět. Agáta mě vydírá a nutí mě k loajalitě pod hrozbou zveřejnění našeho vztahu.“
Tomáš byl překvapený, ale Agáta zachovala klid.
„O čem to mluvíš?“ zeptala se, předstírajíc nevinnost.
„Nehraj to na mě. Vím, co se snažíš udělat. Chceš mě využít, abych podepsal tu pochybnou smlouvu s klientem,“ řekl jsem s odhodláním.
Tomáš se na mě podíval zmateně.
„To jsou velmi vážná obvinění...“ pronesl zamyšleně.
Cítil jsem, že tohle je ten okamžik, kdy se všechno změní. Byl jsem připraven čelit následkům a bojovat za svou pravdu. Uvědomil jsem si, že musím ukončit tento toxický vztah, než mi zničí život.
Předstírala, že jsem si to všechno vymyslel
Po této scéně se atmosféra ve firmě stala napjatou. Tomáš nařídil okamžité setkání, kde měla Agáta představit svou verzi událostí.
„Karel a já jsme měli aféru, ale nikdy jsem ho nevydírala. To si vymyslel,“ bránila se.
„Karle, máš nějaké důkazy?“ zeptal se Tomáš.
„Nemám fyzické důkazy, ale Agáta mnou celou dobu manipulovala,“ odpověděl jsem s odhodláním.
Po chvíli ticha se Tomáš rozhodl: „Agáto, do vyřešení této záležitosti si vezmi volno. A ty, Karle, musíš počítat s následky.“
Večer, po návratu domů, jsem sebral odvahu a přiznal všechno Martě.
„Měl jsem aféru s mou šéfkou. Vydírala mě a já to nechal zajít příliš daleko.“
Marta zbledla a začala brečet.
„Jak jsi mi to mohl udělat?“ zeptala se smutně.
Vyprávěl jsem jí o všem. Dlouhé hodiny jsme spolu mluvili, viděl jsem její bolest a zklamání. Věděl jsem ale, že musím být upřímný.
Dostal jsem druhou šanci
Povědět Martě celou pravdu, bylo jako zbavit se těžkého břemene. Několik dní jsme spolu nemluvili a já přemýšlel, jestli náš vztah ještě dokážeme napravit. Marta byla zraněná, ale pokusila se pochopit mou situaci.
„Nevím, jestli ti dokážu odpustit, ale chci to zkusit,“ řekla jednoho večera. „Musíš pochopit, že to nebude snadné.“
V práci se situace také změnila. Tomáš se mi po interním vyšetřování rozhodl dát druhou šanci, Agáta byla propuštěna. Věděl jsem, že teď musím dokázat svou hodnotu nejen v práci, ale především doma.
Doufal jsem, že se mi časem podaří obnovit Martininu důvěru a najít znovu rovnováhu. Vím, že mě čeká dlouhá cesta, ale jsem připraven čelit výzvám...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.