Karel (50): Po narození syna jsem musel skousnout jednu překvapivou věc

Martu jsem potkal v době, kdy jsem měl dost povrchních románků a alkoholových dýchánků s kamarády. Cítil jsem, že je na čase posunout se v životě dál.

Mohlo by Vás zajímat:

Pavel (28): Po narození syna mě žena přestala přitahovat. Nebýt vykutálené kamarádky, náš intimní život by vymizel

Zamiloval jsem se

Pár let po třicítce jsem potkal Martu, veselou pihatou holku, co milovala život. Prvních pár měsíců jsme prožívali sexuální extázi. Marta byla mým splněným snem. Neměla zábrany a já byl na ní doslova závislý. Musel jsem ji mít každý večer. Asi po půl roce jsem ji požádal o ruku.

"Kájo, já tvou žádost přijímám. Miluju tě. Strašně ráda budu tvoje manželka. Ale musím se nejdříve rozvést," soukala ze sebe pomalu Marta. Pak mi vysvětlila, že z mladické nerozvážnosti se vdala, ale nefungovalo to. Tak se s manželem v klidu rozešli a každý šel svou cestou. Jenže neřešili rozvod.

Měl jsem pro to pochopení. Oddací list v manželství bez dětí a lásky jsem vnímal jen jako kus papíru. Domluvili jsme se, že Marta podá žádost o rozvod a až bude volná, vezmeme se.

Mohlo by Vás zajímat:

Svatka (58): Po narození trojčat vzal manžel do zaječích. Za rok jsem mu dala druhou šanci a nelituji

Stal jsem se tátou, ale má to háček

Asi o dva měsíce později jsem dorazil k Martě domů a všude byly rozsvícené svíčky. Uvařila večeři a když jsme poté seděli v obýváku, oznámila mi, že je těhotná. Byl jsem nejšťastnější chlap pod sluncem. Holka nebo kluk... to je jedno. Dítě bylo mým splněným snem. Všechno ho naučím a budu se snažit být nejlepší táta na světě. Byl to rovněž důvod navíc, aby Marta pohnula s rozvodem, abychom mohli být rodina.

Během těhotenství se Marta bez problémů rozvedla. Jenže její právní zástupce nám oznámil nepříjemnou informaci. Vzhledem k tomu, že Marta byla technicky vzato vdaná i v době početí dítěte a to se narodí za méně než rok po rozvodu, bude dítěti do rodného listu zapsáno příjmení jejího bývalého manžela.

Chtělo se mi brečet. Moje dítě ponese příjmení cizího člověka! Euforii vystřídala zlost. Strašlivá zlost na náš právní systém. Na nespravedlnost, která se mi děje.

Mohlo by Vás zajímat:

Monika (30): Manžel mi po narození dcery zakazuje chodit mezi lidi. Chce, abych byla domácí puťka

Vzali jsme se

Když jsem poprvé držel v náručí svého syna, bylo mi jedno, jaké má příjmení. Byl můj. Měl můj nos a já byl jeho táta. Nechali jsme udělat test otcovství a požádal jsem soud o jeho uznání. Celá tato mašinérie trvala pět měsíců. Snažil jsem se být nad věcí a s Martou jsme si slíbili, že až vybojujeme tuto bitvu, vezmeme se. Abychom zakončili veškeré administrativní komplikace něčím příjemným. Stalo se. Když syn začal chodit, šel s námi k oltáři.

Přiznám se, že se mnou tato komplikace pěkně zacloumala. Snažil jsem se, aby Marta nepocítila, jak moc mě to vzalo, ale samozřejmě to vnímala.

Dnes je syn v pubertě a máme ještě další tři děti. Naše manželství je i po mnoha letech bezvadné a já nelituji ničeho, co jsme prožili. Jsme sice starší, ale dokážeme být stále blázniví jako na začátku vztahu...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Marcel (45): Dal jsem na první dojem a našel si ženu. Po narození syna jsem se nestačil divit

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.