Kateřina (29): Nesnesu, když se můj partner opije. Připadá mi odporný, a tak občas raději přespím jinde

Myslela jsem si, že když Matěj (33) pije alkohol sporadicky, bude nám to klapat. Nesnesu opilé lidi, je mi to odporné, sama si dám alkohol výjimečně. Matěj to jednou přehnal a já už s ním nemůžu pít. Když jde ven, stěhuju se radši k mámě.

Mohlo by Vás zajímat:

Vendula (45): První vztah mi zničil alkohol, druhý abstinence. Radši zůstanu sama, než furt řešit pití

Mám odpor k alkoholu

Odedávna jsem měla problém s alkoholem. Ne, že bych se ho nedokázala zříct, ba naopak. Nesnesu pocit, že nad sebou nemám kontrolu. Nikdy si nedávám víc, než jednu sklenku, ať už jde o pivo nebo víno. Jistě, v mládí jsem se opila, jako všichni. Většina lidí ale v „pití“ pokračuje klidně ve velkém, kdežto já si už dávám pozor.

Může za to i můj vztah ke zdravému životnímu stylu. Nevadí mi dobré víno po večeři nebo bublinky na oslavě. Nenávidím, ale když se pak začne plést jazyk a lidi se svěřují se svými osobními věcmi. Lidi pak obvykle omílají dokola nějakou nesmyslnou historku anebo se chovají lascivně, případně jsou z nich rváči. Připadá mi to tak absurdní, že jsem mívala problém chodit do společnosti, kde se pilo.

Jenže to bych taky nemusela chodit nikam. Pije se jak na rodinných sešlostech, tak mezi kamarády. Neznám jediného abstinenta. Jen občas nějakou těhotnou kamarádku nebo řidiče, co se nudí u limonády. Fakt, že se neopíjím moje blízké přivádí k myšlence, že se mnou není legrace a jsem prudérní. Jakoby byla zábava sledovat, jak jim jdou oči šejdrem. Najít si partnera, co nepije, mi zatím nevyšlo.

Mohlo by Vás zajímat:

Tereza (46): Občas si dám se skoro dospělým synem alkohol. Rodiče mě za to odsuzují

Vadí mi, když se napije

Když vynechám jednoho problematického abstinenta a lektora jógy se sklonem k odpírání si radostí života, nepotkala jsem muže, co by nepil alkohol. Matěj nepatřil k těm, kdo chodí na pivo denně. Neměl potřebu zůstávat někde po nocích a pak se potácet domů. U nás ho ani nenapadlo nalít si skleničku k televizi.

A protože jsme si jinak ve všem sedli, myslela jsem si, že bude Matěj ideální kompromis. Občas si zašel s přáteli na pár piv, ale nebylo to na denním pořádku. Jenže ani to mi nestačilo. Na rodinné oslavě se dostal do „spárů“ mého strýčka a vypili spolu několik panáků domácí slivovice.

Matěj byl pak jako hadrový panák, chtěl se pořád tulit nebo tančit a strašně se mi znechutil. Nemohla jsem ho dostat do postele a celý další den jsem na něj nepromluvila. Od té doby mi vadí, když se napije, třeba jen trošku. Hned vidím ten skelný pohled a cítím pohrdání. Když mu někdo chce nalít další skleničku, neumí se bránit, nemá vlastní vůli. Připadá mi to ubohé.

Mohlo by Vás zajímat:

Renata (41): Pochybovala jsem, jestli mě táta-alkoholik zvládne odvést k oltáři. Nakonec to dopadlo velmi nečekaně

Když jde na pivo, stěhuju se k matce

„Všichni pijou, každej to občas přežene. Já nic nevyvádím, jsem hodnej, tak proč ti to tak vadí?“

„Nevím, prostě mě to uráží. Ztrácíš pro mě hodnotu!“ křičela jsem na něj, když mi řekl, že jde s klukama na „rozlučku se svobodou“. Dovedla jsem si představit, jak taková trapná party asi dopadne. I kdyby Matěj pít nechtěl, ostatní ho donutí.

Rovnou jsem se na víkend nastěhovala k mámě, abych se na Matěje nemusela dívat. Byla bych schopná se s ním v té kocovině rozejít. Nevím, co budu dělat, protože ho mám jinak ráda a asi těžko mu zakážu přestat pít. Je to dospělý chlap a ne malé děcko.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Karel (20): Rodiče nezajímalo nic jiného než alkohol. Na dně jsem neskončil jenom díky cizímu muži