Kateřina žije s manželem Zdeňkem třicet let v pohodovém manželství. Donedávna jsi myslela, že před sebou nemají žádná tajemství. Pak ale našla v manželově skříni obálku plnou peněz, o které neměla tušení. Je z toho velmi překvapená a přemýšlí, co za jeho tajnými úspory stojí.
Po tolika letech manželství jsem si myslela, že Zdeňka znám skrz naskrz. Vždycky jsme spolu všechno řešili otevřeně, od financí až po naše společné plány. Proto jsem nikdy nepochybovala o tom, že bychom před sebou něco museli tajit.
Našla jsem něco, co jsem neměla
Jednoho dne přišel Zdeněk s tím, že se mu po dlouhé době ozval kamarád, který žije v Německu. A pozval nás k sobě na návštěvu. Já jsem ale nakonec řekla, že zůstanu doma. Vím, že si to ti dva užijí mnohem lépe beze mě. A já to aspoň využiju k nejrůznějším restům. Jen, co se za Zdeňkem zavřeli dveře, pustila jsem se s nadšením do velkého úklidu. Byla to vzácnost mít najednou prázdný dům. Mohla jsem si sice dát několikadenní pohodičku, ale představa úklidu, kdy mi nikdo nepřekáží a do ničeho nekrafe, mě lákala víc.
Věděla jsem, že manžel nemá rád, když přehrabuji a uklízím jeho věci. Hlavně na ty v dílně nesmím nikdy sáhnout. Ale byla jsem tak rozjetá a při třídění mého šatníku jsem sáhla i do jeho poloviny. Úplně vzadu jsem našla hromadu jeho starých montérek, které měl ještě ze staré práce. Říkala jsem si, že by bylo lepší mu je odnést do dílny, kde je aspoň využije.
Z hromady ale najednou vypadla velká obálka, která byla hodně napěchovaná. Otevřela jsem ji a nestačila se divit tomu, co vidím. Bylo tam velké množství tisícovek a dvoutisícovek. Ani jsem je nedokázala spočítat. Co to má znamenat? Odkud to má a k čemu? Říkala jsem si sama pro sebe. Vždyť o všech našich výdajích jsme měli vždy přehled. Spořili jsme oba na společný účet, kde jsme měli peníze třeba na dovolenou nebo nečekané výdaje. Ale tenhle velký obnos peněz mi nedával vůbec smysl.
Vůbec nevím, co si o tom myslet
Začaly se mi honit hlavou různé myšlenky. Od těch hezkých a romantických, až po ty děsivé. Možná pro mě chystá nějaké překvapení, říkala jsem si. Třeba spoří na nějakou exotickou dovolenou, o které nemám dopředu vědět. Nebo je za tím něco jiného? Co když má nějaké dluhy, o kterých nevím. Je snad v nějakém průšvihu a nechce mi o tom říct? Anebo mě plánuje opustit? Scénářů mě napadalo opravdu hodně. Každopádně mě to velmi rozhodilo. A zbytek mého gruntování už za moc nestál. Pořád jsem musela myslet na tu obálku, kterou jsem zas vrátila na stejné místo. A nemohla jsem kvůli tomu ani spát.
Mám se bát, nebo těšit?
Nevím, co si o tom celém myslet a jak se zachovat. Zdeněk se už vrátil a já zatím dělám jako že nic. I když mi to moc nejde. Tuhle se mě zeptal: „Katko, neděje se něco? Jsi taková bledá a pořád roztěkaná. Něco v práci nebo s dětma?” Nejjednodušší mi přišlo vymluvit se na spoustu práce, kterou na mě v kanceláři valí.
Večer, když Zdeněk usne, pozoruji ho, jak spokojeně chrápe. To já jen tak nezaberu. A přemýšlím, co asi má za lubem. Mám mu říct, že jsem obálku našla? Nebo mám čekat, až se sám přizná? Ale, co když mi opravdu chystal nějaké překvapení a zkazím jemu i sobě radost? Nebo je za tím něco, co by mě mělo znepokojit? Proč mi o tom nechce říct nic sám? Hlavou se mi pořád dokola honí spousta otázek. Jsem přeci jeho žena, nejbližší člověk, který vždy věděl o všem. Tedy aspoň jsem si to myslela. Ta nejistota, která ve mně teď hlodá, mi nedává vůbec klid. A asi se dlouho nedokážu přetvařovat.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.