Katka je ráda, že ustála vše, co jí život v manželství přinesl. A že toho nebylo málo. Skousnout musela hlavně milenky svého náruživého manžela, což nebylo vždycky jednoduché.
Každý to nedokáže, ale já si tvrdě šla za svým cílem, tedy úplnou rodinou a manželstvím do konce života. Svatební slib jsem myslela smrtelně vážně.
Manžel nás finančně zajistil
Brali jsme se s manželem Jakubem lehce po dvacítce. Chodili jsme spolu už na střední. Nebyla jsem jeho první sexuální zkušenost, já ale jiného muže nepoznala. Když jsem skládala manželský slib, myslela jsem to vážně. Možná jsem netušila, jak složité a bolavé záležitosti mě čekají, ale nikdy jsem ze své cesty nesešla.
Jakub mi imponuje dodnes. Pochází z chudých poměrů a jen díky jeho píli a vytrvalosti se máme dobře. Víc než dobře. Nechali jsme si postavit dům a naše rodina je finančně zajištěná. Já pracuji jako úřednice a plat si mohu nechat coby kapesné. Svého muže obdivuji a miluji naše čtyři děti. Nikdy bych nepostavila svou ukřivděnou duši nad jejich blaho.
Manžel mě systematicky podváděl
Jakub mě podváděl v době, kdy byl zaměstnaný jako manažer v jedné nadnárodní firmě. Viděla jsem na něm, jak je neustále nadržený, jen jsem jaksi nefigurovala v jeho zorném poli. Sexuálně byl někde jinde. Já se starala o děti a byla jeho kamarádka. Matka jeho potomků, kteří pro něj byli nejdůležitější na světě.
Měla jsem vše, neomezené zdroje na platební kartě, mohla jsem mít uklízečku, ale v posteli jsem byla sama. Románky mého manžela trvaly vždy měsíc až dva. Pak začal mít černé svědomí a vrátil se do mojí postele. Jeli jsme jako rodina na exotickou dovolenou a restartovali náš vztah. Jsem náročná, a proto jsem náš domov udržovala v harmonii a dokonalé čistotě. Vše k sobě ladilo a vytvářelo velice příjemné prostředí k životu.
Brečela jsem, ale rozhodla jsem se vytrvat
Někdo tam nahoře ví, kolik nocí jsem probrečela. Kolikrát jsem se dívala na spící děti a opakovala si, že kvůli nim nesmím zklamat. Nikdy jsem manželovi nic nevyčítala a dělala jsem, že o ničem nevím. Bylo to pro mě jednodušší než konfrontace a hádky. Pak začal mít manžel zdravotní problémy a uklidnil se. Podnikal v nadnárodní autodopravě - výhradně mužský kolektiv.
Děti povyrostly a nejstarší si žijí své životy. Doma s námi zůstal už jen nejmladší syn. Ale děti se k nám vrací a často od nich slyšíme: „Jsme tak rádi, že máme úplnou rodinu. A můžeme se vracet k rodičům, kteří spolu žijí. Že nemusíme jezdit na dvě návštěvy.“ A to jsou slova, která mě vždy utvrdí v tom, že to celé mělo smysl. Jednou to vše Jakubovi řeknu. K dobru svému muži přičtu skutečnost, že se vždy rozhodl pro mě a svou rodinu. Že v jeho případě šlo jen o sex, ale srdce vždy patřilo mně.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.