Klára zná svou tchyni Irenu tři roky. Irena je už od začátku přátelská, ale Klára si myslí, že to jen předstírá. A tak čeká, kdy Irena změní své chování...
Můj manžel Luboš (32) mi svou maminku Irenu (55) představil krátce poté, co jsme spolu začali chodit. Prý na mě byla zvědavá, protože jí o mně hodně vyprávěl. Měla jsem obavy, s Lubošem jsem tehdy nebyla ani půl roku. A hned se mám kamarádit s jeho mamkou?
První setkání s tchyní
Irena připravila pohoštění na zahradě svého domu. Měla to tam moc hezké. Vyzdobila altánek, prostřela stůl a uvařila pět chodů. Už když jsme parkovali před domem, cítila jsem tolik vůní, že se mi hned začaly sbíhat sliny. Pak vyšla ven Irena, vřele mě objala a řekla, že vypadám ještě lépe než na fotografiích, které měl Luboš na sociálních sítích.
Pak jsme zasedli ke stolu a já čekala, kdy začne výslech. Ale nic se nedělo. Tchán si povídal s Lubošem, Irena mi vysvětlovala, co jí roste v zahradě. Dokázala to podat hrozně zajímavě. Cítila jsem se tam naprosto uvolněně a příjemně. Přestože jsem přišla nastavená na to, že se něco semele, postupně jsem o přicházela o bojovnost.
A po těch pěti chodech jsem byla ráda, že se můžu hnout, natož přemýšlet. Když jsem spořádala nášup výtečného dortu, musela jsem Irenu požádat o recept. Byla jsem tak plná, že jsem cestou domů usnula v autě.
Na tchyni si raději dávám pozor
Bylo mi podezřelé, že se Irena na prvním setkání nevyptávala na rodinu a tak, proto jsem se obrátila na Luboše. "Máma ví, že by ti to asi nebylo hned příjemné... řekl Luboš. Měl pravdu. Ale nešlo mi do hlavy, že se Irena nechová jako jiné tchyně.
Nebyla to první maminka přítele, kterou jsem poznala. Kamarádky mají vesměs stejné zážitky. Tchyním není žádná žena dost dobrá a pro své syny si představují jenom to nejlepší. A potenciálním snachám to dávají sežrat od první chvíle.
Já se místo toho cítila téměř jako doma. Dobře jsem se najedla a měla pocit, že bych s Irenou mohla být kamarádka. Prostě mi to nešlo do hlavy a řekla jsem si, že si na ni raději budu dávat pozor.
Budu muset změnit svůj názor na tchyni
Další setkání s Irenou proběhla podobně. Vedla se nenucená konverzace, Irena se tu a tam vyptávala na moje rodiče, ale nikdy jsem neměla pocit, že bych byla u výslechu. Chovala se přirozeně, jako někdo, koho znám delší dobu. Musím říct, že mě to trošku přivádělo k šílenství, protože jsem jako na jehlách čekala, kdy to začne. Jenže ono nic nepřicházelo.
Později Irena zorganizovala setkání i s mými rodiči a opět na té své úžasné zahradě. Mamka mi pak řekla, že Irena je fajn a dokonce se ty dvě domluvily, že spolu zajdou na kafe. Možná jí opravdu křivdím. Po všech těch maminkách mých bývalých partnerů jsem asi narazila na poklad.
A víte, co mě přesvědčilo, že jsem Irenu zbytečně podezírala z toho, že přátelství jen předstírá? Když jsme jí s Lubošem oznamovali, že se budeme brát, tak se rozbrečela a pevně mě objala. "Klárko, jsem hrozně ráda, že si bere tebe," pošeptala mi do ucha...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.